Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v květnu zvýšilo na 1,9 procenta z 1,2 procenta v dubnu. Největší podíl na tom mají zejména ceny energií, potravin a služeb. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Oficiální cíl Evropské centrální banky (ECB) je držet inflaci těsně pod dvěma procenty.
Odborníci v průzkumu agentury Reuters očekávali růst cen o 1,6 procenta. Za nečekaně velkým zvýšením cen stojí především ceny energií, které stouply o 6,1 procenta, a také potravin, alkoholu a tabáku s růstem o 2,6 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,6 procenta. Neenergetické průmyslové zboží zdražilo o 0,2 procenta.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se zvýšila na 1,3 procenta z dubnových 1,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila pouze 1,1 procenta.
Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 15. června.
ECB usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Od ledna však měsíční objem nákupů dluhopisů snížila o polovinu na 30 miliard eur (777 miliard korun).
Nynější růst spotřebitelských cen tak podle tisku bance připravil půdu pro ukončení stimulačního programu. ECB ale stojí před náročným úkolem. Jakkoli stávající hospodářský růst eurozóny patří k nejvyšším v desetiletí, v letošním prvním čtvrtletí zpomalil na 0,4 procenta a byl nejslabší od třetího kvartálu 2016. Ukončení stimulačního programu by hospodářství dále oslabilo. Navíc region je na pokraji obchodní války se Spojenými státy a Itálií a Španělskem zmítá politická krize.
Nárůst výnosů z italských desetiletých vládních dluhopisů v tomto týdnu na čtyřleté maximum, a spolu s tím také španělských, portugalských a řeckých, může plánovaný konec stimulačních nákupů poznamenat. Představitelé ECB už delší dobu poukazují na to, že ECB má mandát dohlížet na inflaci a ne pomáhat problémovým zemím, uvedla agentura Reuters.
Je možné, že ECB se letos bude potýkat se situací, kdy vyšší ceny ropy a slabé euro, které zdraží dovoz, vyústí v růst inflace nad cíl dvou procent, což bude mít negativní dopad na kupní sílu obyvatelstva i na hospodářský růst. "Zvýšení inflace nastalo v době rostoucích obav z obchodní války a znepokojení z italské politické krize. V mnoha ohledech je to nejhorší noční můra centrální banky," poznamenal v rozhovoru s agenturou AP ekonom Moritz Degler z analytické firmy Oxford Economics.
Další jednání ECB se uskuteční 14. června, kdy zveřejní novou prognózu. Rozhodnutí, zda ukončí nákupy dluhopisů, ale učiní spíš až na schůzce 26. července, napsal Reuters.
