„Dnešní balíček se zaměřuje na bezpečnost našich dodávek, avšak dotýká se všech tří hlavních cílů. Snížením naší poptávky po energii a lepším řízením dodávek z externích zdrojů plníme slib a posilujeme stabilitu evropského trhu s energií,“ míní Šefčovič.
Spolu s návrhem nařízení o bezpečnosti dodávek dnes komise představila svou představu změn ve způsobu posuzování mezivládních energetických dohod a evropských strategií pro zkapalněný zemní plyn (LNG), domácí výroby energie včetně využívání obnovitelných zdrojů nebo snižování energetické náročnosti budov. Vytápění a klimatizace stárnoucích budov totiž v unii představuje polovinu každoroční spotřeby energií.
Návrhy se snaží snižovat poptávku, podporovat rozvoj funkčního a plně integrovaného vnitřního trhu s energií a také diverzifikaci zdrojů energie, dodavatelů i přepravních tras. Cílem je vyšší transparentnost evropského trhu s energií i solidarita mezi státy unie.
Přečtěte si:
Dnešní představy týkající se bezpečnosti evropského trhu z plynem vycházejí ze zátěžových testů z roku 2014, uvedla komise. Testy ukázaly, že politika každé země EU nebere dostatečně v potaz situaci v sousedních státech. Návrh tak obsahuje představu přechodu řešení otázek souvisejících s bezpečností dodávek z národního přístupu na regionální. Členské země i Evropská komise by měly mít přístup k obchodním smlouvám plynárenských firem, které s bezpečností dodávek souvisejí.
Česká republika a Slovensko jsou v připojené mapce zahrnuty do regionu Střed-Východ, společně s Německem a Polskem. Podobných regionálních uskupení komise navrhuje celkem sedm, jejich složení se ovšem ještě může změnit. Členské státy by také měly společně rozhodovat o budování přeshraničních propojení, které v případě potřeby umožní zpětnou dodávku plynu.
Evropská unie byla v roce 2013 z 65 procent závislá na dovozu plynu. V témže roce bylo 39 procent dováženého plynu z Ruska, 30 procent z Norska a 13 procent z Alžírska.
