Pro německé zbrojaře je válka příležitost. Brzdí je však byrokracie | E15.cz

Válka je příležitostí pro německé zbrojaře. Kvůli byrokracii však zatím střílejí naslepo

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Agresivní ruská invaze na Ukrajinu přesvědčila Německo, aby po desetiletích změnilo svůj přístup k obranné politice. Spolkový kancléř Olaf Scholz letos oznámil, že země skokově navýší investice do armády o sto miliard eur, skoro dva a půl bilionu korun. Němci tak poprvé vynaloží na obranu více než dvě procenta svého HDP. Pro tamní zbrojařské firmy se může jednat o skvělou šanci, jak nakopnout tržby. Podniky se přesto obávají, že jim peníze sebere zahraniční konkurence.

Od začátku války si už Berlín pořídil 35 nových stíhaček F-35 a 60 helikoptér. Dodala mu je ovšem americká společnost Boeing. Nákupy od domácích zbrojařů se zatím omezují na munici a oblečení. Problém je podle britského deníku The Financial Times (FT) především v byrokracii. Všechny dlouhodobé obranné projekty za více než 25 milionů eur totiž v Německu musejí projít veřejnou soutěží, která se někdy táhne i několik let.

„Pokud se akviziční procesy německé vlády nezrychlí, bude pro nás velmi obtížné na tyto nové investice dosáhnout,“ varuje například Celia Pelazová z představenstva německé zbrojařské společnosti Hensoldt. „Mám strach, že se v odvětví vůbec nic nezmění,“ řekl FT bývalý zaměstnanec německého ministerstva obrany, jenž si nepřál být jmenován.

Jak funguje obchod se zbraněmi?

Video se připravuje ...
Obchod se zbraněmi

Jak dále připomínají zástupci zbrojního průmyslu, získat si politickou podporu pro jejich byznys není vůbec snadné. Německá veřejnost má ke zbraním od konce druhé světové války zkrátka obrovský odpor.

„Na obranný průmysl se v Německu všichni dívají jako na jedny z těch nepříjemných, špinavých věcí, s nimiž nikdo nechce mít nic společného,“ vysvětluje Claudia Majorová, expertka na bezpečnost z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečností záležitosti. „Když německé automobilky bolí hlava, kancléř ihned přispěchá, aby je držel za ruku, avšak když mají potíže zbrojaři, mnoho lidí to nezajímá,“ dodává Majorová.

I proto němečtí výrobci zbraní a vojenského materiálu, jako je třeba Rheinmetall, ThyssenKrupp Marine Systems (TKMS) či zmiňovaný Hensoldt vyvážejí přes tři čtvrtiny své produkce do jiných států. Domácí trh byl pro ně až doposud bezvýznamný. Pokud se však Scholzově kabinetu nyní podaří odstranit byrokratické překážky, situace se může v budoucnu výrazně změnit. 

Zbrojaři už teď plánují jít úspěchu naproti. Rheinmetall i ThyssenKrupp slibují vládě, že jestli dostanou lukrativní kontrakty, klidně mohou v následujících osmnácti měsících vytvořit tisíce nových pracovních míst. „Čím víc si toho objednáte, tím více lidí můžeme zaměstnat,“ vzkazuje Scholzovi ředitel TKMS Oliver Burkhard. Podle Pelazové je probíhající válka na Ukrajině důkazem, že Německo moderní obranné technologie potřebuje a nemělo by brát na lehkou váhu, odkud si je pořizuje.    

Zda si politici vezmou jejich připomínky k srdci, to se možná ukáže již brzy. Spolková vláda se aktuálně chystá nakoupit dvě válečné fregaty třídy F126. „Jestli tuto zakázku nezíská ThyssenKrupp, nebude to dobrý signál,“ míní Burkhard.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery