Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) minulý týden jednal ve Spojených státech s více než desítkou amerických kongresmanů o posílení euroatlantického spojenectví v době, kdy Evropa čelí ruské agresi na Ukrajině a souvisejícím ekonomickým problémům. Dvou z těchto schůzek se zcela mimořádně mohli zúčastnit také redaktoři deníku E15 a Hospodářských novin.
Rozhovory proběhly ve washingtonském Kapitolu, tedy v sídle amerického Kongresu. Za českou stranu se jich kromě Vystrčila zúčastnil ještě předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer, velvyslanec České republiky v USA Hynek Kmoníček (ČSSD) a poradce šéfa Senátu Petr Kolář.
„Když přijede partner, jako je předseda Senátu, který má jasné postoje, Senátu, který se jasně vyslovoval k některým otázkám v kriticky významné době, tak nás Američané berou jako partnery do hry a my toho musíme využít, protože spojenectví se buduje v těžkých dobách, jako je právě tahle,“ okomentoval jednání Fischer.
Kam směřují uprchlíci z Ukrajiny:
V zákulisí Kapitolu
První schůzka, na kterou byli vpuštěni novináři, proběhla se spolupředsedou Zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů a vlivným členem Republikánské strany Michaelem McCaulem. Vystrčil s ním hovořil o třech stěžejních tématech – o dodávkách zbraní na Ukrajinu, uprchlické situaci v České republice a o jmenování amerického velvyslance v Praze.
Šéf Senátu připomněl McCaulovi, že pozice amerického velvyslance v Česku je už skoro dva roky neobsazená, což nevysílá dobrý signál ohledně vzájemných vztahů. Dále jej požádal o finanční podporu na ukrajinské válečné uprchlíky. „Česko k dnešnímu dni přijalo 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, to je vzhledem k velikosti naší populace stejné, jako kdyby jich do USA přišlo deset milionů,“ podotkl Vystrčil.
Poukázal na to, že Česko pomáhá Ukrajině mnohem více než třeba Maďarsko, a přesto nebylo Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zařazeno mezi takzvané země v první linii a nedostává se mu v tomto ohledu od spojenců podpory. Přestože jsou Spojené státy největším donátorem UNHCR, nemají přímý vliv na alokaci těchto peněz.
Čeští senátoři rovněž vyzvali americkou stranu k co možná nejtvrdší odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině. „Česká republika je lídrem v podpoře Ukrajiny. Chtěli bychom, aby Evropská unie a Spojené státy Ukrajinu podporovaly ještě více, a věříme, že je nezbytné Putinovu armádu porazit,“ prohlásil Vystrčil. Navrhl rovněž, aby se již během nadcházejícího českého předsednictví v Radě Evropské unie začal organizovat plán na ekonomickou obnovu Ukrajiny po skončení války. Senátor Fischer zase vybídl k důslednému prošetření válečných zločinů, které na Ukrajině napáchala ruská vojska.
Zmíněna byla i závislost České republiky a většiny Evropské unie na ruských energetických zdrojích. McCaul bez bližších podrobností nabídl, že by Češi místo ruského plynu mohli nakupovat americký LNG.
V závěru setkání čeští politici ještě navrhli, že by se v Praze mohlo ve druhé polovině letošního roku uskutečnit setkání amerického kongresmana se zástupci ukrajinské vlády. McCaul dal ve všech bodech senátorům za pravdu a slíbil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby jejich požadavkům vyhověl, byť například jmenování amerického velvyslance je mimo jeho pravomoc.
Poděkoval Čechům za pomoc Ukrajině a ocenil též Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan z roku 2020. Zdůraznil nutnost poslat co nejdříve na Ukrajinu zbraně, včetně zbraní dlouhého doletu. „Apeloval jsem na Bidenovu administrativu, aby si s tím pospíšili, protože každé zdržení stojí lidské životy,“ uvedl McCaul.
Neshoda jen na klimatu
Druhý rozhovor za účasti médií byl s demokratickým kongresmanem Lloydem Doggettem, jenž stojí v čele takzvaného Czech Caucus neboli kongresové skupiny přátel České republiky. Doggetta na jednání doprovodily ještě republikánská politička Mariannette Millerová-Meeksová a demokratka Abigail Spanbergerová.
I této debatě dominovala především válka. Vystrčil mimo jiné upozornil americké partnery na skutečnost, že stejný osud jako Ukrajinu může v blízké době potkat i Gruzii a Moldavsko, a proto by mělo být těmto státům co nejdříve po splnění zákonných podmínek umožněno vstoupit do NATO a Evropské unie. „Tohle už není o sporu mezi dvěma zeměmi, ale o rozdělení světa, kdo kde bude mít vliv. A Putin řekl, že největší chybou byl rozpad Sovětského svazu. Ať se každý podívá do mapy, kam až Sovětský svaz dříve zasahoval,“ varoval předseda českého Senátu.
Doggett s tímto stanoviskem vyjádřil souhlas. Vyptával se také české strany na stav demokracie v Polsku a Maďarsku. Jediné, co kongresman delegátům vyčetl, je nedostatečná snaha České republiky o řešení klimatických změn, což po skončení jednání ještě potvrdil v krátkém vyjádření pro deník E15:
„Jednání bylo velmi dobré. Považuji za důležité setkávat se nejen s diplomaty, ale i členy parlamentů našich spojenců. Nejvíce se s Českou republikou shodujeme na ukrajinském tématu, což je klíčové. Mám ale obavy ohledně klimatické krize, která je dlouhodobým bezpečnostním rizikem,“ řekl Doggett. „Česko, ale i Spojené státy musejí na tomto problému ještě hodně zapracovat,“ dodal kongresman.
Setkání v těžké době
Pro české politiky bylo každopádně obrovským úspěchem už jenom to, že si na ně jejich američtí spojenci udělali čas. Spojené státy se totiž aktuálně potýkají s celou řadou závažných domácích problémů. Jen za poslední dva týdny bylo v zemi zastřeleno přes 700 lidí. Kongres tak v těchto dnech projednává v USA tradičně citlivé téma regulace prodeje střelných zbraní.
Vedle toho se konají veřejná slyšení ohledně loňského útoku radikálních příznivců bývalého prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol. Řeší se i nepříznivá hospodářská situace. Přesto si většina kongresmanů vyhradila na Vystrčilovu delegaci kolem čtyřiceti minut, výrazně více, než bývá obvyklé. „Myslím, že naše mise splnila svůj účel,“ zhodnotil jednání Pavel Fischer.
