Ve Francii padla vláda, opoziční poslanci nesouhlasili se škrty premiéra Bayroua
Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Informovala o tom agentura AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince. Proti vládě se vyslovilo 364 poslanců, zatímco 194 bylo pro pokračování stávajícího menšinového kabinetu. Opozice nesouhlasila s premiérovým úsporným plánem za asi 44 miliard eur (přes bilion korun), který počítal mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a politici ze středových a konzervativních stran se domnívají, že předčasné volby krizi nevyřeší, uvedly dva zdroje obeznámené s Macronovým uvažováním.
„Máte moc svrhnout vládu, ale nemáte moc vymazat realitu. Ta zůstane neúprosná, výdaje budou nadále stoupat a břemeno dluhu, které je již nyní neúnosné, bude ještě těžší a nákladnější,“ varoval Bayrou podle agentury Reuters poslance před hlasováním.
„Dnešek je pro miliony Francouzů dnem úlevy, úlevy z vašeho odchodu,“ prohlásila podle Reuters Mathilde Panotová za krajně levicovou Nepodrobenou Francii (LFI).
„Rozpuštění Národního shromáždění a vypsání nových parlamentních voleb není pro prezidenta Macrona možností, ale povinností,“ citovala AFP někdejší šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou. RN je podle agentury favoritem a kdyby se konaly volby, volilo by jej 33 procent občanů. Macron už ale dříve odmítl, že by po roce opět rozpustil parlament.
Pozorovatelé podle Reuters očekávají, že se prezident rozhodne pro kandidáta z řad středolevicových socialistů, pro technokrata nebo někoho ze středopravicové strany. Web Politico dříve poznamenal, že Macron chce mít nového premiéra před celonárodní stávkou plánovanou na čtvrtek 18. září, u níž se očekává větší dopad než u protestů svolaných po internetu na tuto středu.
Politická krize od loňska
Druhá největší unijní ekonomika se loni v létě dostala do politické krize, když prezident Emmanuel Macron po prohraných volbách do Evropského parlamentu rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby. Z nich nakonec nevzešel žádný jednoznačný vítěz a v září jmenovaný premiér Michel Barnier vydržel do prosince, kdy neustál hlasování o důvěře. Následně nastoupil Bayrou a nějakou dobu se zdálo, že se situace uklidnila.
Premiér ale nakonec podobně jako jeho předchůdce naráží na odpor proti své snaze zkrotit veřejné finance. Jeho rozpočtový plán na příští rok usiluje o výrazné snížení deficitu z loňských 5,8 procenta HDP na 4,6 procenta. To by si žádalo razantní škrty ve výdajích a dost možná i zvyšování daní.
Čtvrtý premiér za dva roky
Bayrou je již čtvrtým premiérem, který za poslední dva roky skončil ve funkci. Jeho předchůdci byli Élisabeth Borneová (vládla do loňského 9. ledna), Gabriel Attal (od 9. ledna do 5. září) a Michel Barnier (od 5. září do 13. prosince), kterému poslanci vyslovili nedůvěru také kvůli nepopulárním daňovým škrtům.
Za favority na premiérský post jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.
Rostoucí francouzský veřejný dluh i kvůli mimořádným výdajům z doby covidové pandemie loni přesáhl 114 procent hrubého domácího produktu (HDP), ačkoli pravidla Evropské unie povolují nejvýše 60 procent. Rozpočtový deficit se navíc loni nepodařilo zkrotit a dosáhl 5,8 procenta HDP místo maximálně povolených tří procent.
