Francie opět očekává pád premiéra. Macron se nejspíš tvrdošíjně pokusí dosadit dalšího
Francouzské Národní shromáždění odpoledne rozhodne o tom, jestli zemi čeká nová politická krize. François Bayrou, čtvrtý premiér za posledních dvacet měsíců, vyvolal hlasování o důvěře svému kabinetu ve snaze vyřešit neshody kolem úsporného plánu. Očekává se však, že u poslanců neuspěje. V takovém případě čeká Francii další období nestability a možná i předčasné parlamentní volby. Výsledek hlasování bude nejspíš znám vpodvečer.
Druhá největší unijní ekonomika se loni v létě dostala do politické krize, když prezident Emmanuel Macron po prohraných volbách do Evropského parlamentu rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby. Z nich nakonec nevzešel žádný jednoznačný vítěz a v září jmenovaný premiér Michel Barnier vydržel do prosince, kdy neustál hlasování o důvěře. Následně nastoupil Bayrou a nějakou dobu se zdálo, že se situace uklidnila.
Premiér ale nakonec podobně jako jeho předchůdce naráží na odpor proti své snaze zkrotit veřejné finance. Jeho rozpočtový plán na příští rok usiluje o výrazné snížení deficitu z loňských 5,8 procenta HDP na 4,6 procenta. To by si žádalo razantní škrty ve výdajích a dost možná i zvyšování daní.
Nepopulární úsporná opatření
Nepopulární je například také návrh na zrušení dvou z jedenácti státních svátků. Mohlo by jít o Velikonoční pondělí a výročí konce druhé světové války v Evropě, které se slaví 8. května. Opoziční strany tvrdí, že plán je celkově příliš tvrdý a sociálně nespravedlivý, a odbory v září chystají protesty.
Je vysoce pravděpodobné, že opozice dá dohromady 289 hlasů potřebných ke svržení vlády. Kromě Národního shromáždění pro její konec nejspíše zvednou ruku také představitelé radikální i umírněné levice. „Vláda padne,“ prohlásil Jean-Luc Mélenchon, představitel krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI). Podobné výroky zaznívají i od dalších představitelů opozice.
Pokud vláda skutečně padne, Macron se nejspíš pokusí jmenovat dalšího premiéra, už se spekuluje o některých jménech ze současné vlády. Je však otázka, jestli je toto cesta k dlouhodobé stabilitě a za pár měsíců by se situace znovu nezopakovala. Někteří politici poukazují na to, že nemá smysl dokola činit pokusy s novými premiéry. „Neexistuje žádný scénář, žádná nová volba, která by mohla krizi vyřešit,“ řekl webu Politico jeden ministerský poradce pod příslibem anonymity.
Jinou možností je úřednický kabinet, na kterém by mohla panovat širší shoda napříč roztříštěným parlamentem. Prezident zatím vylučuje možnost, že by patovou situaci vyřešil opětovným rozpuštěním parlamentu. Učinit tak může nejdříve rok od předešlého, tato lhůta je už tedy splněna. Volby by se pak mohly konat zhruba za měsíc. Je však otázka, jestli k tomu nakonec pod tlakem stejně nedospěje. Rozpuštění Národního shromáždění podporují skoro dvě třetiny Francouzů, nespokojených se současnou nejistotou.
Le Penová by chtěla nové volby
Tento scénář prosazuje i šéfka nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. Partaji průzkumy v současnosti připisují kolem 32 procent hlasů, tedy poměrně jasné vítězství. „Jordan a já vyzýváme k extrémně rychlému rozpuštění parlamentu,“ prohlásila krajně pravicová politička s odkazem na šéfa strany Jordana Bardellu. „Čím dříve se vrátíme do hlasovacích místností, tím dříve bude mít Francie rozpočet,“ dodal Bardella.
Podobného zisku, jaký RN předpovídají průzkumy, přitom strana dosáhla i loni v prvním kole voleb. Po tomto úspěchu se proti ní ale ve druhém spojilo Macronovo uskupení a levice. Národní sdružení tak nakonec skončilo třetí bez šance na svého premiéra. Pokud Le Penová nechce, aby se situace zopakovala, bude se muset v případě nového hlasování poučit z chyb.
Někteří kandidáti národovců byli minule očividně nekompetentní, neschopní odpovídat na otázky a bylo zřejmé, že se neorientují v ekonomických otázkách. Možného vítězství nacionalistů se tak zalekly i trhy. Přestože se Le Penová snaží vytvářet image umírněnější strany než v době, kdy ji vedl její otec Jean-Marie Le Pen, rozhořel se kolem jednoho kandidáta skandál s fotkou s nacistickou čepicí. Další se zase v devadesátých letech podílel na loupeži s rukojmím.
Ekonomická rizika jsou značná
Le Penovou navíc soud na konci března uznal vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Zakázal jí s okamžitou platností ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho dvou podmíněně. Politička se v dubnu proti verdiktu odvolala, rozhodnutí by nejspíš mělo padnout do příštího léta.
Před minulými volbami bylo poměrně zřejmé, že strana chce, aby se premiérem stal Bardella, a Le Penová si dělala naděje na prezidentskou funkci. Nyní se ale hovoří o tom, že Bardella by se vzhledem k nejistotě výsledku odvolání mohl profilovat jakožto nový prezidentský kandidát. Strana tak zřejmě bude muset tyto personální záležitosti jasně vyřešit.
Ani nové volby ale nemusejí přinést parlament, ve kterém bude jasná vládní síla. Opět tak padají i názory, že krizi by mohla vyřešit jedině Macronova rezignace. Šéf Elysejského paláce ale dříve opakovaně prohlašoval, že dovládne až do řádného hlasování v roce 2027.
Výhled na další politickou agonii každopádně straší ekonomy a byznysmeny, kteří se obávají další rozpočtové nejistoty, dopadů na trhy a investice v zemi a recese. „Ti, kdo si myslí, že si mohou zahrávat s ekonomikou, nás vystavují obrovskému riziku,“ řekl podle Reuters na adresu rozhádaných politiků Patrick Martin z federace zaměstnavatelů Medef. Za znepokojivé označila riziko kolapsu francouzské vlády i šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
