Maduro zavedl nový distribuční systém, aby zamezil frontám a překupníkům před státem dotovanými supermarkety, ale podle deníku Times představitelé vládnoucí strany přiznávají, že nový systém nefunguje a že situace je „zralá“ na občanskou válku.
Mezitím venezuelská vláda vedená Madurem požádala Nejvyšší soud o zamítnutí petice za svolání referenda o odstranění Madura z prezidentského úřadu, kterou zorganizovala opozice. Podle národního volebního výboru je 600 tisíc podpisů pod peticí zfalšováno. Podepsalo ji přitom na dva miliony Venezuelanů a potřebných prozatím bylo jen 197 tisíc voličských hlasů. Opozice viní volební výbor ze zaujatosti.
Stále více lidí ve Venezuele viní za vzniklou situaci Madura a jeho předchůdce a mentora Huga Cháveze. Země, která má nejvyšší prokázané zásoby ropy na světě, se do vážných problémů dostala přede dvěma lety, když ceny ropy zkolabovaly a klesly ze 120 až na 30 dolarů za barel.
Podvod proti ústavě
Vláda tvrdí, že se ji venezuelská ekonomická elita podporovaná Spojenými státy snaží svrhnout. Jeden z hlavních Madurových spojenců Jorge Rodriguez byl pověřen vyšetřováním, zda ve snaze svolat referendum nedošlo k pochybení. „Objevili jsme ohromný podvod na naši ústavu,“ uvedl Rodriguez při podání stížnosti k Nejvyššímu soudu.
Načasování je nyní zásadní pro obě strany. Pokud se referendum bude konat před 10. lednem příštího roku a Maduro prohraje, budou vyhlášeny nové volby. Pokud se ale referendum bude se stejným výsledkem konat po tomto datu, na Madurovo místo nastoupí jeho viceprezident a zemi povede až do konce volebního období, tedy do ledna 2019.
