Znaky moderního člověka i neandertálce současně nese jedna z nejstarších kdy nalezených lidských lebek.
Archeologové v Portugalsku v roce 2014 odkryli roztříštěné pozůstatky lebky pravěkého předchůdce člověka s neandertálskými prvky. Díky přesnému datování nyní odhalili, že nález je přibližně 400 tisíc let starý, a je tedy nejstarší nalezenou lebkou lidského předka s takovými rysy.
„Jde o velmi významný nález z oblasti Pyrenejského poloostrova. Z pohledu na vývoj lidské rasy je extrémně důležitý, protože odhaluje původ a vývoj neandertálců,“ uvedl antropolog a spoluautor vědecké studie Rolf Quam z Univerzity Binghamton ve státu New York.
Výjimečnost lebky nicméně nespočívá pouze v jejím stáří, ale také v lokalitě, kde byla nalezena – stala se totiž nejzápadnějším kostním nálezem svého druhu, který byl kdy v západní Evropě učiněn. Vědcům se navíc v okolí nálezu podařilo najít množství kosterních pozůstatků zvěře a také nástrojů, obzvláště pazourků a sekyrkových klínů.
Lebka tak podle archeologů pravděpodobně patřila jednomu z prvních známých uživatelů nástrojů takzvané acheuléenské kultury, jehož pozůstatky byly v západní Evropě odhaleny. Počátky „industrie“ opracovávání kamenných nástrojů a jejich využívání patrně leží na africkém kontinentu. Do Evropy se tato dovednost dostala nejspíš přes Blízký východ zhruba před 500 tisíci lety.
„Nejde jen o kameny a kosti, ale o celkový kontext, ve kterém byly nalezeny,“ zdůraznil další ze spoluautorů studie João Zilhão. Nález acheuléenských nástrojů tak daleko na západě Evropy podle něj potvrzuje rychlé rozšíření obliby používání této pravěké technologie.
