Do Benátek se na počátku června po roce a půl vrátila první velká výletní loď. Část obyvatel města po pandemické pauze vítala turisty. Další se však bojí, že obří plavidla ničí lagunu a zvyšují riziko, že se město potopí. Vláda přitom v březnu slíbila, že do přístavu nedaleko náměstí Svatého Marka velké lodě připlouvat nebudou. Do sporu nyní zasáhlo UNESCO.
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu tento týden pohrozila, že může Benátky zařadit na listinu ohrožených míst, pokud město trvale nezakáže kotvení velkých výletních lodí. To by mohlo vést k úplnému vymazání města z prestižního seznamu světového dědictví UNESCO. Téma se má řešit na červencovém zasedání organizace.
„Pro naši zemi by to byla velmi závažná věc,“ reagoval podle webu The Local italský ministr kultury Dario Franceschini s tím, že na hledání řešení není moc času. Vláda přitom už koncem března oznámila, že velké turistické lodě nebudou moci kotvit v centru Benátek. Následně se však ukázalo, že jde zřejmě o časově vzdálený plán, který bude záviset na tom, jak rychle se podaří připravit infrastrukturu v průmyslovém přístavu Marghera.
Když počátkem měsíce připlulo do města po dlouhé pandemické pauze plavidlo MSC Orchestra, vyvolalo pozdvižení. Pracovníci přístavu byli nadšení a připravili slavnostní přivítání. Část obyvatel projevila zklamání nad tím, že vláda neplní svůj slib. Protestující aktivisté doprovázeli výletní loď na člunech s transparenty.
Kritici tohoto způsobu přijímání turistů tvrdí, že velké lodě narušují ekosystém laguny a svými vlnami ohrožují základy historických staveb ve městě, které se soustavně zvolna noří pod hladinu.
„Vláda věděla, že kanál, kterým lodě musejí proplout, aby se dostaly do Marghery, je příliš úzký a mělký,“ stěžoval si na záměr kabinetu podle listu The Guardian Tommaso Cacciari, lídr aktivistické skupiny Ne velkým lodím. „Takže by museli kanál vybagrovat, což by pro rovnováhu laguny bylo ještě ničivější,“ nevidí řešení Cacciari.
Italské město, které láká návštěvníky ze všech koutů světa, je ve vztahu k turistice rozpolcené. Cestovní ruch představuje zdroj obživy velkého množství lidí. Pracují v něm dvě třetiny obyvatel, turisté Benátkám za normálních okolností přinášejí až tři miliardy eur ročně. Pandemie však ukázala, že nepřítomnost turistů má své světlé stránky. Obyvatelé se v ulicích nemuseli přetlačovat s cizinci, voda v laguně byla čistší a vrátil se do ní život včetně delfínů.
Benátky přitom nejsou jediným evropským městem, ve kterém se celé roky diskutuje o udržitelnosti turistiky. Kupříkladu Barcelona zpřísňuje pravidla ubytování zahraničních hostů. také Amsterdam chce omezit příliv návštěvníků tím, že přesune prostitutky na okraj města a cizincům zakáže vstup do coffee shopů.
