Podnikatelská aktivita v eurozóně se v dubnu kvůli koronavirové krizi téměř zastavila, její index se propadl na rekordní minimum. Ukazují to předběžné výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila konzultační společnost IHS Markit. Výsledky signalizují, že ekonomika eurozóny by v tomto čtvrtletí mohla klesnout asi o 7,5 procenta, uvedla agentura Reuters.
Index podnikatelské aktivity se v dubnu propadl na 13,5 bodu z březnových 29,7 bodu. Dostal se tak nejníže od roku 1998, kdy se tato data začala sledovat. Nachází se přitom hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Dubnová hodnota indexu také zaostala za očekáváním analytiků. Dokonce i ten nejpesimističtější z nich ji v anketě agentury Reuters odhadoval na 18 bodů.
„Ekonomika eurozóny v dubnu utrpěla bezprecedentní újmu,“ uvedl ekonom Chris Williamson ze společnosti IHS Markit.
Výsledky průzkumu mimo jiné ukázaly prudký pokles poptávky, rekordní snižování počtu pracovníků a výrazné zlevňování. „Tváří v tvář takovému dlouhodobějšímu propadu poptávky by ztráty pracovních míst mohly ještě nabrat na intenzitě,“ varoval Williamson.
Ekonomové se podle aktuálního průzkumu agentury Reuters shodují na tom, že eurozóna je v nejhlubší hospodářské recesi za dobu své existence. Předpokládají, že ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 3,1 procenta, na druhé čtvrtletí předpovídají pokles o 9,6 procenta.
Celoroční pokles by podle tohoto průzkumu mohl činit 5,4 procenta, což by znamenalo nejhorší rok od zavedení jednotné evropské měny. Mezinárodní měnový fond (MMF) nicméně očekává na letošní rok ještě výraznější propad, a to o 7,5 procenta.
