Kvůli drahému plynu a nedostatku větru se Britové vrátili k uhlí | E15.cz

Vítr nefouká a plyn zdražuje. Britové tak vzali na milost starou uhelnou elektrárnu

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Spojené království má potíže s pokrytím spotřeby elektřiny, protože větrné elektrárny kvůli teplému počasí nevyrábějí obvyklé množství energie. Stoupající ceny zemního plynu z něj zároveň činí velmi drahý zdroj. Země se proto rozhodla řešit situaci spuštěním záložní uhelné elektrárny. S podobnými problémy se potýkají i další země.

Británie momentálně odebírá elektrický proud z uhelné elektrárny West Burton A, kterou provozuje francouzská energetická společnost EDF. „Dvě jednotky pomohly stabilizovat přenosovou soustavu a zabezpečit dodávky,“ potvrdil podle stanice Sky News mluvčí EDF.

Už za rok touto dobou by zařízení mělo být definitivně vyřazeno z provozu. Zatím však stále slouží pro případy, kdy na počasí závislé obnovitelné zdroje nedokážou dodávat do sítě dostatek elektřiny. Momentálně je na vině brázda vysokého tlaku na severozápadě kontinentu způsobující bezvětří. Turbíny tak vyrábějí pouze necelých pět procent elektřiny, loňský průměr byl osmnáct procent.

Uhlí tvoří už jen zanedbatelnou součást britského energetického mixu, loni na ně připadalo 1,6 procenta. Ještě před pěti lety to byla čtvrtina. Společnost National Grid ESO, která zajišťuje stabilitu přenosové soustavy, uvedla, že z uhlí v současnosti pocházejí tři procenta elektřiny. Země přitom počítá s tím, že v roce 2024 s tímto fosilním zdrojem skoncuje definitivně.   

Nyní Britové vzali uhlí na milost i z jiných důvodů, než je bezvětří. Dalším jsou vysoké ceny zemního plynu dané vysokou poptávkou související s postcovidovým zotavováním ekonomik. Kvůli chladnému počasí na počátku roku také mnohé země spotřebovaly velkou část zásob, které se zatím nepodařilo dostatečně doplnit.

Dodávky z Ruska váznou, Gazprom chce totiž podle Bloombergu do zimy ve svých rezervoárech vytvořit bezprecedentní zásoby, patrně v obavě z dalšího extrémního počasí. V praxi to znamená, že musí každý den uskladnit objem plynu rovnající se osmdesáti procentům dodávek do Evropy, kalkuluje agentura s tím, že dosažení tohoto cíle má přednost před vývozem. Starý kontinent navíc soupeří o plyn s Asií.

Evropské země tak v obavě vyhlížejí blížící se chladné měsíce a zemní plyn na mnoha trzích láme sezonní rekordy. „Problém sotva začal, Evropu čeká velmi napjatá zima,“ varoval Julien Hoarau z EnergyScan, odnože francouzské energetické společnosti Engie.

Kombinace drahého plynu a nedostatku energie z větru dopadá i na další země, takže pro Británii není vhodným řešením ani dovoz elektřiny. Kupříkladu v Německu se cena elektrického proudu pohybuje kolem devadesáti eur za megawatthodinu, což je zhruba dvojnásobek oproti počátku roku a nejvyšší úroveň od roku 2008, kdy byly velmi vysoké ceny ropy. Účty za energie tak hodně přispívají k růstu inflace.

Spuštění uhelné elektrárny v Británii už rozpoutalo diskuzi o tom, jaké pojistky proti výkyvům výroby elektřiny bude mít země po odchodu od uhlí. Asociace jaderného průmyslu (NIA) uvedla, že se ukazuje nutnost investic do nových jaderných zdrojů.

„V opačném případě budeme muset nadále spalovat uhlí jakožto záložní zdroj a zůstaneme daleko za svými ambicemi dosáhnout uhlíkové neutrality,“ uvedl podle BBC představitel NIA Tom Greatrex.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video