Vlivní arménští byznysmeni v USA čekají na Trumpovu kavkazskou politiku
Arménská diaspora v USA čeká, jak se nový prezident zachová při výročí genocidy, během níž za první světové války zahynulo 1,5 milionu Arménů. Ve Spojených státech má přitom arménská komunita veliký vliv na byznys.
Donald Trump musí vyřešit další hlavolam: jakou politiku zvolí vůči kavkazskému regionu. Bude zvažovat, jak nenaštvat mocnou komunitu amerických Arménů, ale zároveň se nedotknout Turecka a Ázerbájdžánu.
Téma začíná být palčivé s blížícím se 24. dubnem. To si Arméni připomínají výročí etnických čistek, které provedl v době první světové války tehdejší turecký režim a při nichž zahynulo 1,5 milionu lidí.
Americko-arménská komunita čeká, jestli Trump tyto čistky vzpomene a zda výslovně použije slovo „genocida“. To by vnímala jako důležité gesto. Trumpa k tomu vyzvalo v otevřeném dopise i několik kongresmanů. „Budete stát po boku prezidenta Reagana, který v roce 1981 uznal, že o genocidu šlo,“ píše se v dopise. Dodnes to ovšem naopak kategoricky odmítá Turecko.
Emoce navíc rozvířil nový americký historický velkofilm The Promise. Jeho zámořská premiéra je načasována právě na výročí genocidy, protože o ní kontroverzní snímek za sto milionů dolarů pojednává. Vznik filmu inicioval americko-arménský miliardář Kirk Kerkorian, který se ovšem jeho dokončení nedožil.
Donald Trump zatím nenaznačil, jakým prohlášením nakonec výročí etnických čistek okomentuje. Američtí Arméni přitom čekají na jeho jasné vyjádření ještě ke druhému palčivému tématu. V New Yorku a Washingtonu uspořádali několik demonstrací odsuzujících násilnosti v Náhorním Karabachu. O tuto oblast se Arménie dlouhodobě pře s Ázerbájdžánem. „Zastavte americkou pomoc Ázerbájdžánu,“ žádali demonstrující.
Hlas Arménů je přitom v USA hodně důležitý. Jejich pozice je v mnohém podobná pozici Židů. I Arménů žije v zahraničí víc než doma. V Arménii zůstávají asi tři miliony obyvatel, zato dalších víc než pět milionů jich je roztroušeno po světě. A druhá největší komunita po Rusku žije právě v USA. Stejně jako Židé, i američtí Arméni se stali extrémně úspěšnými v byznysu. Z pouhé půlmilionové kvalitně vzdělané komunity se v současnosti rekrutuje mnoho vlivných podnikatelů, bankéřů, kreativců i investorů.
Prototypem amerického snu v arménském podání byla právě zářná dráha Kirka Kerkoriana, který patřil ke klíčovým budovatelům Las Vegas a který koupil filmová studia MGM. Do Arménie poslal víc než miliardu dolarů na dobročinné účely. Diaspora svou domovskou zemi výrazně podporuje i politicky.
Proto bude důležité, jaká slova nakonec arménští byznysmeni z Trumpových úst uslyší. Bude to signál i k samotné Arménii, kde v neděli vyhrála volby vládnoucí republikánská strana prezidenta Serže Sargsjana. Vláda dosud hodně spoléhala na finanční pomoc z Ruska, ta ovšem v poslední době kvůli problémům ruského hospodářství vysychá. Ve hře je tedy možnost, že se Arménie v budoucnu víc přeorientuje na USA.
