„Podle studie dopadů by dohoda o volném obchodu s Japonskem měla zvýšit HDP Evropské unie o 0,6 procenta až 0,8 procenta,“ řekl serveru E15 vedoucí delegace Evropského parlamentu v Japonsku Petr Ježek den před odletem do Tokia. U smlouvy se Spojenými státy podobné odhady uvádějí růst HPD jen o 0,5 procenta.
Česko může smlouva zajímat hlavně kvůli zprostředkovanému dopadu přes německou ekonomiku. Ta tvoří třetinu všech unijních exportů do Japonska.
420 tisíc pracovních míst
Volný obchod s Japonskem by podle propočtů Unii měl přinést 420 tisíc pracovních míst, vývoz z Evropy do Japonska by se měl zvýšit o třetinu, dovoz do Evropské unie o čtvrtinu. Objem obchodu mezi dvěma trhy stagnuje. Zatímco před deseti lety bylo Japonsko pátým největším partnerem, dnes už sklouzlo na sedmé místo. V posledním roce byl dovoz ze země Dálného východu nejnižší za posledních deset let.
V minulosti mělo Japonsko v obchodní bilanci nad Evropskou unií jasně navrch (až 50 miliard eur v roce 2000), v roce 2014 se dovoz a vývoz ze země Dálného východu téměř úplně srovnal. Kromě nižší poptávky v Evropě tato čísla ovlivnila silná hodnota jenu vůči euru a přesun výroby některých nadnárodních firem na starý kontinent.
Evropský poslanec zvolený za hnutí ANO Petr Ježek vidí příčiny většího zájmu hlavně v ideologických důvodech než v reálných dopadech. „Pro mnohé kritiky TTIPu je tato smlouva symbolem kapitalismu, globalizace, spolupráce se Spojenými státy. Věcí, které programově odmítají,“ myslí si Ježek.
Obavy z volného obchodu s Japonskem tak panují zejména v kancelářích evropských výrobců automobilů. Ti mají strach zejména z dovozu japonských malých aut. Zejména vlády Francie a Itálie chtějí své výrobce chránit proti podobným dopadům jako po roce 2011. Tehdy začala platit smlouva o volném obchodu s jižní Koreou a s ní se z této asijské země zvýšil i dovoz aut.
Automobilky to neovlivní
Podle dopadové studie Evropské komise by následky smlouvy s Japonskem měly být v zásadě neutrální. Na první pohled poskytuje více ochrany svému automobilovému průmyslu Evropa. Na japonská auta uplatňuje desetiprocentní clo a v případě náklaďáků si účtuje dokonce 22 procent. Tokio oproti tomu na dovoz aut z Unie žádné clo nemá.
Problém se ovšem skrývá v japonských regulacích, které pro evropské importéry představují větší oříšek. Například pro zařazení do kategorie malých aut existují mnohem náročnější podmínky, které nesplňuje většina evropské výroby. Tomuto segmentu vozidel přitom japonská vláda poskytuje daňové úlevy. Podle evropských exportérů aut přidávají tyto necelní překážky k ceně vozidel dalších deset procent.
Podíl importovaných aut na japonském trhu je nízký – představuje jen sedm procent. Evropští exportéři můžou být hrdí alespoň na to, že se do země dokázali dostat jako jediní – v rámci dovozu totiž jejich výrobky tvoří 95 procent.
Problémy se musí dořešit i v jiných oblastech. Například Japonci chrání autorská práva umělců na hudební nahrávky jen na 50 let, zatímco ve světě je obvyklá doba o dvacet let delší. Pro britské rockové veterány Rolling Stones s půl stoletím působení na hudební scéně to už může představovat problém.
Spása zemědělství?
Evropská unie si od Japonska slibuje alespoň částečné odlehčení špatné na trhu s mléčnými výrobky. Podle informací serveru EurActiv má část z pomocného balíčku 500 milionů eur sloužit právě pro jejich podporu na asijských trzích.
Smlouva o volném obchodu by navíc mohla odstranit vysoká japonská cla, která se v průměru pohybují na úrovni 34,7 procenta a na některé produkty dokonce dosahují 500 procent. Japonci navíc svým cenám pomáhají ještě mnohem více než Evropská unie se svojí společnou zemědělskou politikou. Úroveň cenové podpory dvojnásobku všech zemí OECD.
Malý zájem veřejnosti o smlouvu panuje i v Japonsku. Stejně jako v evropském případě ji zastiňují jednání o volném obchodu se Spojenými státy. Tu Tokio pravděpodobně uzavře dříve než Evropská unie. „Je tu snaha o souběh s americko-japonskou obchodní dohodou, která je ambicióznější v citlivé zemědělské oblasti,“ vysvětlil Ježek serveru E15 na pracovním obědě pořádáném Asociací pro mezinárodní otázky.
Premiér Šinzo Abe by rád dohodu uzavřel do konce roku 2015. Chtěl by z cesty odstranit konkurenční výhodu jižní Koreji, která smlouvu o volném obchodu s Unií podepsala už v roce 2009.
