Světová zdravotnická organizace (WHO) požaduje dalších 324 milionu dolarů (7,4 miliardy korun) na boj proti ebole v Demokratické republice Kongo. Pokud se nemoc nepodaří zastavit v Kongu, budou následky mnohem větší, uvedla WHO pro agenturu Bloomberg.
Potřebné peníze se připočtou k 114 milionům dolarům (asi 2,6 miliardy korun), které WHO přispěla od srpna 2018 a budou sloužit jako finanční podpora rozsáhlé skupině podpůrných týmů ve zdravotnických centrech, které mají k dispozici vakcínu na ebolu v zasažených oblastech. Vakcínu přijme 93 procent očkovaných. Zároveň budou tyto týmy monitorovat situaci a podávat zprávy o chorobách v Africe.
„Možná to vypadá jako hromada peněz, ale svět to bude stát mnohem víc, pokud ebolu nedostaneme pod kontrolu,“ řekl pro agenturu Bloomberg Michael Osterholm, ředitel centra výzkumu infekčních chorob na Minnesotské univerzitě. „Pokud se ebola dostane do velkých metropolitních oblastí, bude to, jako když bouchne ropný tanker,“ varoval Osterholm.
Nemoc se začala zemí šířit v květnu 2018, v současné době je v Kongu podle údajů WHO potvrzeno téměř 2500 infikovaných. Podle organizace Lékaři bez hranic se výskyt infikovaných od dubna do června 2019 zdvojnásobil, přičemž každý týden se vyskytne přibližně 75 až 100 nových nakažených.
WHO má v Kongu až 700 pracovníků. Pohybují se přitom v konfliktní oblasti, při práci se proto pohybují v obrněných vozech a provázejí je policejní eskorty. Ke své práci potřebují i neprůstřelné vesty a přilby. To vede k dalšímu zvyšování nákladů.
„V současnosti v Kongu působí 25 týmů o 14 členech, které potřebným rozdávají vakcíny. Každý člen týmu je klíčový k omezování šíření viru. Bez vakcíny by situace v západní Africe byla mnohem horší,“ řekla pro Bloomberg tisková mluvčí WHO Margatet Harrisová.
Náklady na boj s ebolou rostou také kvůli nutnosti vyslat do Konga komunikační specialisty a psychosociální pracovníky. Ti budou úzce spolupracovat s konžskými komunitami, aby místní lidé získali důvěru v nabízené zdravotnické služby, uvedla Harrisová.
Přesvědčit místní obyvatele, aby se nechali očkovat, představuje pro zdravotníky největší výzvu. Lidé si totiž neuvědomují rizika, která s sebou ebola nese. „Je to pochopitelné, protože lidé v Kongu čelí i dalším hrozbám, které je potřeba brát vážně,“ vysvětluje.
Harrisová pracovala během pandemie eboly mezi lety 2014 a 2016 na západě Afriky, většinou v Sierra Leone. „Zde jsem nezaznamenala takovou nedůvěru ve zdravotní systém nebo chybné přesvědčení, že ebola je jen výmyslem úřadů. V západní Africe byl jedním z problémů slabý zdravotní systém. V Kongu je ale zdravotní systém zcela rozbitý,“ popisuje Harrisová.
Nový strategický plán WHO pro boj s ebolou by měl být zveřejněný do konce měsíce. Největšími individuálními dárci pro předchozí tří programy byly podle Světové zdravotnické organizace Velká Británie a Světová banka.
