Odchod z EU by také vyžadoval nové projednání obchodních vztahů, tedy zopakování toho, co musí země udělat, když se chce stát členem WTO. Británie by tak musela znovu dojednat podmínky obchodu se 161 členskými zeměmi WTO a přišla by o nízká cla nebo bezcelní přístup do 58 zemí, které jsou zahrnuty do 36 obchodních dohod EU.
Británie se připojila k WTO pod záštitou EU a její podmínky členství byly utvářeny během dvaceti let jednání pod vedením Bruselu. V případě, že se Británie rozhodne unii opustit, nebude možné učinit s těmito podmínkami nic ve stylu pouhého „vyjmout a vložit“, upozornil Azevedo.
Skoro veškerý britský obchod (se světem) by musel být nějak dojednán
„Skoro veškerý britský obchod (se světem) by musel být nějak dojednán,“ uvedl Azevedo. „Vyjednávání těchto obchodních dohod je nesmírně obtížné a složité. A také pomalé,“ dodal. I když se země snaží o rychlé projednání dohod s členy WTO, neznamená to podle něj, že tito členové jsou ochotni jednat, protože mají vlastní priority. Jednání mohou trvat roky, upozornil Azevedo.
Británie by se také mohla případně rozhodnout, že jednoduše zruší všechny bariéry obchodu a bude bezcelním státem. To však Azevedo považuje za nepravděpodobné.
Referendum o členství Británie v EU se bude konat v červnu. Zastánci takzvaného brexitu, tedy odchodu Británie z EU, tvrdí, že bude možné pro Británii uzavřít vlastní obchodní dohody se zeměmi po celém světě mnohem rychleji, pokud nebude součástí EU.
| Kampaň před referendem má na preference malý vliv |
|---|
| Členové nejsilnějších britských stran nejsou ohledně referenda zcela jednotní. Největší pnutí je mezi konzervativci. Zatímco premiér David Cameron lobbuje za zachování členství, kupříkladu bývalý šéf metropole Boris Johnson je výraznou tváří kampaně za odchod. Úplná shoda však nepanuje ani u labouristů, několik jich v EU zůstat nechce. UKIP se drží svých euroskeptických názorů, liberální demokraté jsou naopak proti brexitu. Lavírování partají nemá velký vliv na jejich preference. Konzervativci jsou v čele se zhruba 35 procenty hlasů, ve volbách před rokem získali o dvě procenta víc. Nepatrně si oproti minulému klání polepšili labouristé, volilo je 30,5 procenta Britů, nyní by je podpořilo asi 32 procent. O něco víc si kampaní pomohla UKIP, která ve volbách obdržela téměř třináct procent. Její výsledky se sice v jednotlivých průzkumech poměrně dost liší, průměr posledních týdnů však vychází na šestnáct procent. Mírně naopak ztratili liberální demokraté, zhruba o procento na necelých sedm. |
