Covidové časy přejí burzovním spekulacím. Zejména mladí se v Německu podílejí na boomu investic do akcií. Studie Německého akciového institutu (DAI), který zastupuje 85 procent společností na burze, ukazuje, že za koronakrize v roce 2020 bylo na burze 12,5 milionu Němců, zhruba každý sedmý. „Je to 17,5 procenta obyvatel starších čtrnácti let,“ píše se ve studii DAI s tím, že je to nejvyšší počet za posledních dvacet let.
Více než dva miliony Němců nově vložily peníze do investičních fondů, přes milion jich nově nakupoval akcie přímo. Největší nárůst investorů zaznamenal DAI mezi nejmladšími lidmi ve věku 14 až 29 let, kde na akciovém trhu nově investovalo 600 tisíc lidí. Znamená to o dvoutřetinový meziroční nárůst, tedy nejvyšší od roku 1997, odkdy DAI čísla sleduje.
Nárůst zájmu o uložení peněz v akciích či fondech přitom zaznamenaly všechny věkové kategorie. Například mezi lidmi staršími šedesáti let to bylo o půl milionu lidí více.
Odborníci z DAI to přičítají pokračující digitalizaci a rostoucímu počtu serverů a youtuberů, kteří na internetu radí, jak dobře uložit peníze. „Oslovuje to především mladé lidi, kteří se na těchto stránkách informují o investování a mohou o tom diskutovat s vrstevníky,“ vysvětluje studie DAI.
Mít peníze v akciích se stalo trendem. K investicím tlačí i nulové úroky, které klasické udržování peněz v bankách znevýhodňuje. Volných peněz k investicím je přitom mnohem více než kdykoliv předtím. Sklon k úsporám se během koronakrize v Německu zvýšil až na sedmnáct procent, což znamená, že téměř šestina příjmů průměrné německé domácnosti je uložena stranou, takzvaně na horší časy. Je to nejvíce za posledních třicet let.
Právě z těchto peněz podle DAI z velké části čerpají noví investoři na burzách. „Kdo vloží například padesát eur měsíčně, tomu při průměrném zhodnocení titulů v DAX indexu o šest až devět procent ročně vyroste vklad za dvacet let z 12 tisíc na 31 tisíc eur,“ popisuje DAI hlavní motivaci investujících.
Rostoucí zájem o akciové fondy je dán i tím, že v čase koronakrize a omezení pohybu nelze utrácet za tradiční požitky mladých lidí, jako je cestování, zábava, ale třeba i studium v zahraničí. Vše má však svá rizika. Největší past podle DAI spočívá v tom, že mladí slepě důvěřují moderním investičním aplikacím slibujícím bezpečný zisk bez rizika a podléhají přesvědčení, že investice je jen věcí dobrého algoritmu. Že zisk není otázka ostražité a chytré strategie a ekonomické úvahy, nýbrž pouhého výpočtu.
Autor je spolupracovník redakce
