„Eurosystém (centrálních bank eurozóny) je rozhodnut svými nekonvenčními opatřeními zabránit tomu, aby selhalo fungování peněžních a finančních trhů,“ uvedl podle agentury Reuters Draghi na konferenci v Římě. Dodal ale, že zásahy ECB budou mít smysl jen dočasně a hlavní kroky k odstranění jádra problémů a obnovení rovnováhy a stability musí udělat vlády.
Nadcházející summity by měly přijmout plán řešení krize, která zmítá eurozónou už rok a půl a svými dopady ohrožuje evropskou a světovou ekonomiku. Draghi signálem ochoty pokračovat v nákupech dluhopisů v zásadě podpořil většinu lídrů eurozóny proti Německu, které se pod vlivem přísné centrální banky Bundesbank staví proti pokračování takové podpory. Kvůli sporným nákupům dluhopisů už z vedení ECB letos odešli dva představitelé Německa.
Draghi upozornil, že intervence ECB na trhu dluhopisů dokážou pouze bránit tomu, aby se nerovnováha zhoršovala. „Samy o sobě nestačí na to, aby vyřešily základní věci,“ řekl s tím, že odstranění příčin krize je úlohou vlád.
Unijní diplomaté ale podle Reuters naznačují, že od dnešních jednání nelze očekávat žádný zásadní průlom. Předpokládá se, že vůdci EU se dohodnou pouze na nekonkrétních závěrech. Klíčové detaily, jako výši odpisu řeckého dluhu či množství peněz, které budou k dispozici na boj finančními propady, dohodnou až později ministři financí.
ECB nakupuje státní dluhopisy na trhu od loňska a zpočátku kupovala obligace zemí, které spadly do krize, jako Řecka, Irska a Portugalska. Letos začala masivně kupovat italské a španělské dluhopisy, protože ty se dostaly v obavách z šíření krize pod silný tlak trhu. Oběma velkým ekonomikám tak hrozilo, že by obsluha jejich dluhu začala být neudržitelně drahá, což by je mohlo dovést na pokraj platební neschopnosti. Na jejich záchranu by přitom v současném záchranném fondu nebylo dost peněz.
