Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění.
„Po letech diskusí ministři financí zemí G7 dosáhly historické dohodu, která zreformuje globální daňový systém tak, aby se hodil do globálního digitálního věku,“ řekl britský ministr financí Rishi Sunak. „Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě,“ prohlásil jeho německý protějšek Olaf Scholz.
O výši daně ministři nehovořili, podle agentury Reuters, jejíž reportéři měli možnost nahlédnout do příslušných dokumentů, má činit 15 procent.
Dohoda se má stát základem pro globální pakt, který by mohl být dojednán už příští měsíc na půdě skupiny zemí G20 a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Uzákonění minimální celosvětové daně z příjmů právnických osob má mít zásadní dopad především na obří nadnárodní firmy typu Apple, Google či Amazon. Těm nové opatření v podstatě znemožnila danit své zisky v takzvaných daňových rájích a budou tedy zřejmě muset odvádět více peněz ve státech, kde skutečné působí. Právě výše zmiňovaní američtí technologičtí giganti byli v minulosti obviňováni z toho, že se placení daní v některých evropských zemích vyhýbají.
To, aby podniky odváděly všude ve světě obdobně, prosazovala především ministryně financí Spojených států Janet Yellenová. Návrh podporovaly například Německo nebo Itálie.
Naopak Francie a Velká Británie měly výhrady. Jak ale na konci května informoval list Financial Times, jejich postoj se změnil poté, co USA ustoupily a navrhly patnáctiprocentní sazbu namísto původně požadované taxy 21 procent.
Google v reakci novou dohodu uvedl, že práci na modernizaci mezinárodních daňových pravidel rozhodně podporuje. „Doufáme, že země budou i nadále spolupracovat na brzkém dokončení vyvážené a trvalé dohody,“ řekla mluvčí české pobočky Alžběta Houzarová.
Amazon dohodu označil za vítaný krok vpřed a vyjádřil naději, že budou jednání pokračovat i na širší úrovni, například v rámci skupiny G20.
Kladně dohodu hodnotí také firma Facebook. „Chceme, aby mezinárodní daňová reforma pokračovala a uspěla, přičemž si uvědomujeme, že to pro Facebook může znamenat placení více daní na různých místech,“ řekl viceprezident firmy Nick Clegg. „Je to první krok k jistotě pro podniky a k posílení důvěry veřejnosti v globální daňový systém,“ dodal.
Diskuse o jednotné dani pro globální firmy trvá radu let. Nízkou korporátní daň platí firmy například v Irsku, Lucembursku nebo Nizozemsku. Evropská unie nejprve plánovala zavést daň pro digitální firmy, později ale oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci OECD.
Některé evropské země se v reakci na to rozhodly pro samostatný postup. Například Francie v červenci 2019 schválila tříprocentní digitální daň, což vyvolalo nevoli v USA, protože daň dopadala především na americké technologické giganty. Loni v lednu se však Paříž s Washingtonem dohodla na příměří - odložila výběr daně a USA slíbily, že nezavedou plánovaná odvetná cla. nynější dohoda zemí G7 by měla vést k ujednání, které tyto zvláštní daně zaváděné jednotlivými státy odstraní.
Čeští poslanci v polovině května propustila do závěrečného čtení vládní návrh na zavedení digitální daně. Daň ve výši pěti procent se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Ministerstvo financí dříve uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni OECD, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit.
