Země G7 jsou údajně blízko dohody ohledně zavedení globální korporátní daně, napsal v pondělí s odvoláním na své zdroje britský deník Financial Times. Ministři financí ze sedmi nejvyspělejších ekonomik světa by o tom mohli rozhodnout již tento pátek na společném virtuálním setkání. Pokud ke shodě opravdu dojde, bude se jednat o první krok ke zřejmě nejzásadnější proměně mezinárodního daňového systému v 21. století.
Uzákonění minimální celosvětové daně z příjmů právnických osob by mělo zcela zásadní dopad především na obří nadnárodní firmy typu Apple, Google či Amazon. Těm by nová směrnice v podstatě znemožnila danit své zisky v takzvaných daňových rájích a musely by odvádět více peněz ve státech, kde skutečně působí. Právě výše zmiňovaní američtí technologičtí giganti byli v minulosti obviňováni z toho, že se placení daní v některých evropských zemích vyhýbají.
To, aby podniky odváděly všude ve světě obdobně, prosazuje především ministryně financí Spojených států Janet Yellenová. Tu už dříve hlasitě podporovalo například Německo a Itálie. Naopak Francie a Velká Británie se až dosud stavěly k návrhu zdrženlivě. Jejich postoj se však podle Financial Times změnil poté, co USA minulý týden slevily ze svých požadavků a navrhují sazbu ve výši patnácti procent namísto původně zamýšlených 21 procent.
Yellenová nicméně zopakovala, že patnáct procent je úplné minimum, na které je ochotna přistoupit, a země by měly usilovat o vyšší zdanění. „Společně můžeme globální daň využít k tomu, aby světová ekonomika na základě rovnějších podmínek v oblasti zdanění nadnárodních korporací prosperovala a podněcovala inovace a růst,“ řekla Yellenová.
Vláda prezidenta Joea Bidena se zároveň chystá během příštích měsíců zvýšit korporátní daň ve Spojených státech z nynějších 21 procent na 28 procent, což je ovšem pořád méně, než kolik společnosti platily za administrativy Baracka Obamy, kdy daň činila 35 procent.
„Nový americký návrh je dalším důležitým krokem vpřed a vyhlídky na uzavření celosvětové dohody ohledně daňové reformy jsou nyní daleko konkrétnější,“ pochvaluje si italský ministr financí Daniele Franco. Zástupci G7 se mají po nadcházejícím pátečním mítinku v digitální podobě sejít fyzicky v Londýně 4. a 5. června, kde by detaily nové směrnice mohly být doladěny.
Skupina G7, do které patří Spojené státy, Kanada, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie a Japonsko, dohromady představuje velkou vyjednávací sílu, která může svým verdiktem výrazně ovlivnit pozdější rozhovory v rámci širší skupiny G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), k nimž má dojít ve druhé polovině letošního roku.
„Vypadá to, že řešení bychom mohli mít letos v létě,“ myslí si německý ministr financí Olaf Scholz. „Svět je blíže k uzákonění globální minimální daně než kdykoliv předtím,“ přidal se v sobotu na Twitteru Jake Sullivan, americký poradce pro národní bezpečnost.
The world is closer than ever before to a global minimum tax. Great to hear the positive reception to our proposal and thanks to @SecYellen and our partners all around the world for their work on this. This is what it looks like to lead the world to end the race to the bottom.
— Jake Sullivan (@JakeSullivan46) May 22, 2021
I kdyby ovšem sedmička nejvyspělejších států vážně nalezla společnou řeč, prosazení jednotné sazby budou určitě i nadále provázet bouřlivé diskuze. Některé zejména menší státy totiž korporátní daň v posledních letech snižovaly, aby technologické giganty na své území přilákaly.
Například v Irsku firmy odvádějí jen 12,5 procenta, v Maďarsku devět procent a ve Spojených arabských emirátech se daň z příjmů právnických osob dokonce neplatí vůbec. Dá se proto očekávat, že tyto země se budou snažit návrh blokovat. Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na základě svých posledních vyjádření jednotné zdanění nadnárodních korporací podporuje.
