Žalobce vinící exprezidentku Argentiny nespáchal sebevraždu. Byl zavražděn, tvrdí policie

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová Zdroj: ctk/AP

Argentinská prezidentka Cristina Fernandézová
Ruský prezident Vladimir Putin a argentinská prezidentka Cristina Fernándezová
3 Fotogalerie
ČTK

Argentinský prokurátor Alberto Nisman, který veřejně obvinil bývalou prezidentku Cristinu Fernándezovou z krytí íránské stopy v krvavém atentátu z dávné minulosti, nespáchal předloni sebevraždu, ale byl zavražděn, uvádí policejní zpráva. K verzi o cizím zavinění se už loni přiklonil i vyšetřovatel případu, okresní prokurátor Ricardo Saenz.

Zpráva popisuje, jak dva pravděpodobní útočníci usmrtili Nismana tak, aby čin působil dojmem sebevraždy. Prokurátor byl 18. ledna 2015 nalezen mrtev v koupelně svého bytu v Buenos Aires, zabil ho výstřel do hlavy. O život přišel večer předtím, než měl předložit výsledky svého vyšetřování, které hrozily usvědčit Fernándezovou.

Bývalá prezidentka se podle závěrů Nismanova vyšetřování domluvila s Teheránem na zahlazení íránské stopy vedoucí k útoku na židovské centrum v Buenos Aires. Důvodem podle Nismana mohla být snaha, aby argentinská vláda nerušeně zahájila s Íránem jednání o dodávkách ropy. Levicová prezidentka z let 2007 až 2015 obvinění odmítá a nakonec odsouzena nebyla.

Bombový atentát na židovské středisko AMIA z 18. července 1994 byl nejhorším teroristickým útokem v historii Argentiny. Vyžádal si 85 mrtvých a další zhruba tři stovky lidí utrpěly zranění.

V Argentině žije největší židovská komunita z celé Jižní Ameriky. Z útoku proti ní obvinila místní justice Írán. Teherán podle ní pověřil atentátem libanonské hnutí Hizballáh, které materiálně podporuje. Teherán odmítá, že se na útoku podílel.

Současný pravicový prezident Mauricio Macri již dříve zdůraznil, že vyšetřování útoku a vraždy prokurátora jsou jednou z hlavních priorit jeho vlády.

Nismanovu smrt úřady původně označily za sebevraždu, což jeho blízcí považovali za absurdní. Tuto verzi odmítla i Fernándezová. Podle ní byla Nismanova smrt součástí snahy o její diskreditaci, spiknutí prý zosnovala tajná služba, kterou nechala rozpustit.