Pokud chtějí západní země v příštích měsících a letech vyřešit kritický nedostatek pracovních sil a úspěšně zvládnout energetickou transformaci, budou muset přijímat více legálních migrantů. Shodují se na tom politici a ekonomové od Spojených států až po Českou republiku. Některé vlády včetně české proto chtějí cizincům usnadnit vstup na svůj pracovní trh.
„Potřebujeme více pracovníků. Měli bychom přivítat každého, kdo sem chce přijít, chodit tu do školy a natrvalo se usadit,“ řekla tento týden reportérům šéfka americké obchodní komory Suzanne Clarková. Podle ní by příchod většího počtu migrantů do USA odstranil nejen problém s nedostatkem pracovních sil, ale také potíže v dodavatelských řetězcích a zmírnil růst inflace. Ta se v prosinci vyšplhala na téměř čtyřicetileté maximum, dosáhla sedmi procent.
Americký pracovní trh by na základě mínění Clarkové mohl pojmout přibližně dvakrát tolik cizinců, než kolik v zemi legálně pobývá dnes. Šéfka obchodní komory rovněž naznačila, že jedním ze způsobů, jak takové pracovníky získat, může být i zlegalizování migrantů, kteří již v USA žijí, ale nemohou tam pracovat.
To se týká například takzvaných dreamers, tedy osob, které přišly do Spojených států nelegálně v dětském věku. Díky vládnímu programu, jejž prosadil někdejší kabinet Baracka Obamy, nemohli být tito lidé ze země deportováni. Nezískali však ani legální status.
Stejnou rétoriku jako Clarková použil v úterý německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. „Nyní máme 300 tisíc neobsazených pracovních míst a očekáváme, že tento počet vzroste na milion a více. Jestli se nám nepodaří tuto mezeru zaplnit, bude mít německá ekonomika problém,“ varoval Habeck, jenž současně zastává funkci spolkového vicekancléře.
Jako jeden z receptů na řešení problému Habeck zmínil vedle zefektivnění vzdělávacího systému i zesílenou migraci. Podle Institutu pro německé hospodářství (IW) je Německo v situaci, kdy kvůli stárnutí obyvatel z trhu práce více lidí odchází, než na něj vstupuje.
Při současném tempu úbytku pracovníků tak v roce 2030 může německým firmám chybět až pět milionů zaměstnanců. Několik desítek let trvající období s nízkou porodností a nerovnoměrnou imigrací zároveň představuje časovanou bombu pro německý důchodový systém, doplňuje agentura Reuters.
Spolková vláda již pracuje na krocích, jak kvalifikované pracovníky ze zahraničí do Německa nalákat a ulehčit jim vstup na tamní pracovní trh. Jedním z nich je třeba zvýšení minimální mzdy na dvanáct eur za hodinu.
Ještě hůře než Německo či USA je na tom ohledně nedostatku zahraničních pracovních sil Velká Británie. Zejména kvůli brexitu ve Spojeném království citelně chyějbí kupříkladu řidiči nákladních automobilů. Podle nové studie, na kterou ve čtvrtek upozornila agentura Bloomberg, jsou migranti jediným důvodem, proč na tom Německo momentálně není v obsazenosti pracovních míst tak špatně jako Británie.
Se stárnutím populace a nedostatkem pracovních sil se dlouhodobě potýká i Česko. Také tuzemské ekonomice by podle expertů pomohlo, kdyby se více otevřela cizincům. „Pustit do ČR cizince, kteří u nás chtějí pracovat, pomůže jak firmám, které nemohou plnit zakázky kvůli chybějícím lidem, tak podnikům, které chtějí modernizovat, ale nemohou sehnat kvalifikované zaměstnance v IT nebo ve výzkumu,“ myslí si prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) minulý týden zveřejnil finální verzi svého programového prohlášení, v němž s usnadněním legální ekonomické migrace do České republiky počítá. „Otevřeme trh práce zájemcům o práci ze třetích zemí, zajistíme digitalizaci a výrazné zrychlení procesu vyřizování žádostí o pracovní povolení,“ píše se v textu.
Podívejte se, jaké jsou programové priority nové české vlády:
