Cizinci jsou jediným zdrojem pracovní síly pro průmysl. Česko je ale přestává lákat

Slévárna ve Dvoře Králové

Slévárna ve Dvoře Králové Zdroj: Viktor Mácha

Slévárna v Králově Dvoře
Slévárna ve Dvoře Králové
3
Fotogalerie

Na jedno volné pracovní místo určené pro kvalifikované manuálně pracující připadá dnes v průměru pouze třetina až půlka uchazeče, plyne z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. A situace se má podle odborníků ještě zhoršit. „Pokud budeme vycházet z predikce ekonomického vývoje české ekonomiky a ze současných odhadů počtu chybějících pracovníků v průmyslu a stavebnictví – kolem 300 tisíc lidí, tak by se nedostatek v dalším roce měl ještě zvýšit,“ konstatuje expert na odborné vzdělávání Moravskoslezského paktu zaměstnanosti Jan Kelar.

Současný deficit řeší náboráři tím, že hledají nové zaměstnance mezi nezaměstnanými, přetahují se o již zaměstnané pracovníky s konkurenčními firmami, oslovují absolventy středních odborných škol a v neposlední řadě si dovážejí zahraniční pracovní sílu. Fakta ovšem ukazují, že první tři strategie se průmyslovým podnikům daří jen poskrovnu a firmy čím dál víc spoléhají na pracovníky z ciziny. Někteří odborníci ovšem varují, že i zájem cizinců o práci v Česku může v příštím roce poklesnout, a to kvůli pomalu rostoucím mzdám v kombinaci s vysokou úrovní inflace nebo v důsledku nestabilní politické situace v zemi jejich původu.

Mzdy téměř neporostou

„Chybějí nám lidé zejména v dělnických profesích, ale v průběhu roku se nám nedostatek projevuje napříč profesemi, obzvlášť ve specifických technických oborech,“ konstatuje jménem Třineckých železáren jejich mluvčí Petra Macková Jurásková. Nedostatek lidí je podle ní způsoben převisem poptávky nad nabídkou na pracovním trhu a obecně menším zájmem o technické profese. S ní souhlasí zástupci Continental. „Nedostatek uchazečů o dělnické pozice pozorujeme již několik posledních let. Je způsoben aktuálním populačním vývojem a vzdělávacím systémem,“ uvádí mluvčí Regina Feiferlíková. Obě firmy inzerují na svých stránkách desítky volných pozic určených jak pro dělníky, tak pro odborníky.

Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989

Video placeholde
• Videohub

Mezi nejžádanější pozice v průmyslových firmách dnes patří kvalifikovaní dělníci na obsluhu strojů, montéři či opraváři. Už teď je ale mezi nimi skoro každý čtvrtý cizinec. Náboráři jednotlivých podniků se sice snaží nedostatkovému stavu na domácím trhu přizpůsobit náborové strategie, ve skutečnosti toho ale moc nezmůžou.

Mzdy, na které podle aktuálních průzkumů pracovního portálu Profesia dnes slyší čtvrtina Čechů, rostou mnohem pomaleji než v ostatních oborech. V dominantním odvětví zpracovatelského průmyslu se ve třetím čtvrtletí průměrné mzdy meziročně zvýšily o podprůměrných 5,4 procenta, což sotva pokryje očekávanou výši inflace. Tempo růstu pomalejší než v jiných oborech průmyslová odvětví vykazovala i v posledních dvou letech od roku 2018, plyne z dat Statistického úřadu.

Absolventi bez praxe

Ani maturantů, kteří absolvovali odborný výcvik, a jsou tedy připraveni pro výkon náročných dělnických povolání, není mnoho. Například v roce 2020 absolvovalo obor strojírenství 1269 absolventů. Pandemie navíc přispěla ke ztrátě kontaktů firem s obory. „Během loňského školního roku, ovlivněného koronavirovou krizí, ztratilo vazbu na spolupracující firmu 23 procent oborů, které na odborné přípravě spolupracují s firmami. Tím se zhoršily podmínky adaptace žáků ve firmách a získávání praktických znalostí a dovedností, protože spolupráce firem a škol je pro následné uplatnění žáků daných oborů v praxi klíčová,“ popisuje Kelar.

Pandemie měla dopad i na kvalitu absolventů. „Omezení odborného výcviku kvůli covidové situaci dopadá zejména na praktické dovednosti žáků, které se nedají přenést online formou výuky. Například automechanici, elektrikáři nebo pekaři získávají zručnost právě v praktické výuce. Může to znamenat větší náklady firem do zaškolení či náboru absolventů. Právě fungující spolupráce firem se školami v oblasti odborného výcviku a praxe dokáže tyto náklady snižovat,“ konstatuje.

Některé průmyslové firmy se snaží zajistit si odpovídající odbornou přípravu uchazečů svépomocí. „V minulém roce jsme za 80 milionů korun zprovoznili v chemickém areálu v Litvínově unikátní školicí centrum, které zahrnuje vedle učeben i zmenšené funkční modely výrobních jednotek a požárně-bezpečnostní polygon,“ říká Michał Chmiel, personální ředitel skupiny Orlen Unipetrol, která zaměstnává pět tisíc lidí. Podobný přístup razí hutě Liberty Ostrava.

„Zkušení pracovníci v technických profesích postupně odcházejí do důchodu a není snadné na jejich místo nacházet kvalifikované mladé adepty, neboť studium technických oborů se netěší přílišné oblibě. Proto se snažíme si vlastní odborníky vychovat a znalosti jim postupně předávat. Zájemci o práci mohou získat potřebnou kvalifikaci a profesní průkaz přímo u nás,“ říká vedoucí pro komunikaci a vnější vztahy hutí Barbora Černá Dvořáková.

Podíl cizinců roste

Rezervoár domácí práceschopné populace byl již vyčerpán, konstatuje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Statistického úřadu Dalibor Holý v letošní zprávě o počtu zaměstnaných cizinců v Česku. „Zejména od roku 2015 nezaměstnanost začala klesat na historicky nízké hodnoty. Zaměstnanost by se bez přílivu cizinců nemohla vůbec zvýšit,“ dodává.

Obzvlášť se to týká zpracovatelského průmyslu, kde na konci roku 2019 působilo nejvíc zahraničních pracovníků. „Pracoval tam více než každý čtvrtý cizinec v Česku. K tomu je možné přidat i velký díl cizinců registrovaných v sekci administrativních a podpůrných činností, neboť se v ní skrývají agenturní pracovníci, kteří také z velké části pracují v továrnách,“ sděluje Holý.

Pandemie sice způsobila dočasný propad, ale nedostatek lidí na lokálním trhu práce donutil firmy vrátit se k původnímu modelu. Zatímco na začátku pandemie v roce 2020 opustilo český pracovní trh asi 6600 cizinců, což odpovídá meziročnímu poklesu o tři a půl procenta, na konci loňského roku jich už bylo opět více než na konci roku 2019, a sice o víc než tři procenta.

O tom, zda cizinci i nadále podrží český průmysl, rozhodne i politická a ekonomická situace v zemích původu pracovníků. „Vzhledem k nárůstům mezd v evropských zemích, jako je Bulharsko či Rumunsko, ze kterých do Česka cestovala velká část pracovníků, se musejí zaměstnavatelé zaměřit na země mimo Evropskou unii, jako je Ukrajina,“ říká šéf personální společnosti Trenkwalder Michal Veselý.

Ani pracovníci z Ukrajiny nejsou ovšem jistotou. Pro výrobní provozy může podle ředitele Grafton Recruitment Martina Mala být hrozbou i hrotící se konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. „Pokud by došlo k mobilizaci ukrajinské armády, což je téma, které se aktuálně velmi často skloňuje, přišel by český průmysl o desítky tisíc pracovníků,“ komentuje Malo.