Zaplaťte dvě procenta z HDP hned. Výdaje na obranu by se měly zvýšit na čtyři, řekl Trump státům NATO

Donald Trump

Donald Trump Zdroj: profimedia.cz

Členské země Severoatlantické aliance musí začít dávat dvě procenta HDP na obranu ihned a ne až od roku 2025. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož USA již nechtějí platit za ochranu Evropy, když přitom tratí na obchodu. Krátce předtím Trump spojence vyzval, aby zvýšili svůj závazek a na obranu věnovali čtyři procenta své domácí produkce. Čeští politici zvýšení výdajů odmítají.

"K čemu je NATO, pokud Německo platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii? Proč jen pět z 29 (členských) států dodrželo svůj závazek? USA platí za ochranu Evropy, ale pak tratí miliardy na obchodě. (Státy) musí platit dvě procenta HDP okamžitě, ne v roce 2025," napsal Trump večer na twitteru necelé dvě hodiny po skončení společného zasedání.

Během něj vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. Generální tajemník NATO jeho výzvu komentoval slovy, že shoda platí na dvou procentech. Podle Bílého domu nešlo od Trumpa o žádný neformální návrh, ale pouze o snahu motivovat spojence ke zvýšení výdajů.

Ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) považuje za optimální hranici výdajů na obranu dvě procenta HDP. Napsal to v reakci na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se výdaje členských států NATO zvýšily na čtyři procenta jejich HDP. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) považuje Trumpovo vyjádření za dlouhodobý apel. Zopakoval, že českým cílem jsou dvě procenta HDP do roku 2024. Požadavek amerického prezidenta odmítli i členové sněmovního výboru pro obranu.

"Česká republika je připravena postupně navyšovat výdaje na obranu nejprve na 1,4 procenta, poté až na dvě procenta HDP, což je doporučení NATO. Tuto hranici pokládám za optimální," reagoval na Trumpovu výzvu Hamáček. ČR nyní vydává na obranu přes jedno procento HDP.

Metnar sdělil, že slova amerického prezidenta vnímá spíše jako dlouhodobý apel. "Zvyšování obranného rozpočtu musí být plánované a postupné, nikoliv skokové. Naším nynějším cílem je splnění aliančního závazku dvou procent HDP do roku 2024," poznamenal.

Opoziční poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) napsala, že i když souhlasila s tlakem americké administrativy na vydávání dvou procent HDP a navrhovala v tomto duchu i změnu zákona, čtyřprocentní požadavek je podle ní zcela mimo realitu.

"Nejenom že by se s tím těžko srovnával státní rozpočet, ale bylo by složité tyto finance smysluplně a efektivně vydat," uvedla. Musel by se tak podle ní kompletně změnit přístup k obraně a například by znovu musela být zavedena základní vojenská služba. ČR by měla do roku 2024 dosáhnout dvou procent, Černochová se ale na základě programového prohlášení vlády obává, že Česko toho nebude schopno.

Člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL) považuje dosažení čtyř procent pro ČR v současné době za nereálné, protože jsou pro ni těžko dosažitelná i dvě procenta. "Musíme zrychlit nákup a vyzbrojování armády. Zjednodušit zákon a usnadnit celý proces," podotkl. Dodal, že Česko musí naplnit původní dvouprocentní závazek. "To bude jasný signál, že naše spojenectví a podíl na sdílené obraně myslíme vážně," napsal.

Další člen výboru Jan Řehounek (ANO) Trumpovo vyjádření označil za výkřik do tmy. "Zhoršování bezpečnostní situace je totiž dle mého způsobováno i politikou prezidenta Trumpa," poznamenal. Připomněl, že USA vydávají asi 3,5 procenta HDP a slib dvou procent splňují jen tři další alianční země.

"Na druhou stranu u většiny zemí včetně ČR je patrný nárůst," dále sdělil. Zároveň poznamenal, že důležitá je i schopnost peníze utratit, čehož většina zemí schopna není. "Prioritu pro ČR vidím v přípravě zakázek tak, aby byla česká armáda schopna absorbovat postupný nárůst rozpočtu v resortu," dodal Řehounek.

Závazek ze summitu v roce 2014 ve Walesu stanovil, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly zmíněných dvou procent HDP v jednotlivých zemích.

Vloni vydaly na obranu podle oficiálních odhadů NATO přes dvě procenta HDP jen čtyři členské země z 29: USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,36 procenta), Velká Británie (2,12 procenta) a Estonsko (2,08 procenta).