Režim Severní Koreje byl zahnán do kouta, což vedlo k politické oblevě v podobě schůzky mezi vůdcem KLDR Kim Čong-unem americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Největší zásluhu na otevřenějším přístupu ke KLDR má Jižní Korea, jejíž politické vedení usilovalo o otevření dialogu ve stejné době, kdy Trumpova administrativa volala po útoku,“ uvedla v rozhovoru pro deník E15 externí spolupracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Markéta Bajgerová, která zkoumá o politiku Korejského poloostrova.
Dá se setkání chápat tak, že se Severní Korea otevírá světu?
V jistém ohledu je možné tvrdit, že se Severní Korea po značně vyhrocené druhé polovině roku 2017 otevírá světu. Nicméně nemyslím, že jednání, které proběhlo mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem v Singapuru, stojí za onou politickou oblevou.
Největší zásluhu na otevřenějším přístupu ke KLDR má Jižní Korea, jejíž politické vedení usilovalo o otevření dialogu ve stejné době, kdy Trumpova administrativa stále otevřeně volala po preventivním útoku.
Dnešní setkání by se mělo chápat jako další, historicky důležitý krok v sérii diplomatických uvolnění, která začala v momentě, kdy Severní Korea začala jednat se svým jižním protějškem o účasti na olympijských hrách. Pouze pokud budou následovat další setkání, tak ukážou, na kolik se dveře otevřely.
Závazek o jaderném odzbrojení učinil vůdce Severní Koreje už v dubnu a příliš velkou důvěru v něj mezinárodní společenství nemělo. Došlo k posunu?
Myslím, že prostor ke skepsi ohledně úmyslů Severní Koreje je kvůli jejich informační izolaci vždy na místě. Nicméně vidím vývoj posledního půl roku relativně pozitivně. Kim Čong-unův režim byl zahnán do kouta intenzivní kombinací strategických sankcí a agresivní rétorikou Spojených států, která prosazovala strategický útok na KLDR, a tudíž momentálně skutečně cílí na to bezpečnostní napětí zmírnit.
Jak dlouho by jaderné odzbrojení mohlo trvat?
Tak dlouho, jak se zúčastněné strany rozhodnou, že bude trvat. V konkrétním případě – dlouho. Momentálně bude důležité rozhodnout, co vlastně znamená „jaderné ozbrojení korejského poloostrova“. Zatímco Trumpova administrativa považuje denuklearizaci poloostrova za denuklearizaci jeho severní části, Kimův tým se bude klonit k tomu, že denuklearizace korejského prostoru znamená i zvednutí tzn. „jaderného deštníku“, který USA drží nad oblastí Pacifiku.
Co výroky amerického prezidenta po schůzce způsobí na mezinárodním poli? Nepřidělá tím Donald Trump nepřátele Spojeným státům?
Pokud máte na mysli Trumpova pochvalná slova na účet Kima, nemyslím si, že to jsou výroky, se kterými má mezinárodní společenství momentálně největší problém. (Označil Kim Čong-una za talentovaného, protože se ujal moci jako velmi mladý a dokázal zemi vést. – pozn. red.) Co se týče situace na Korejském poloostrově, výroky ohledně ozbrojené akce znepokojily členy mezinárodního pole více. Konkrétně ty státy severovýchodní Asie, které by potenciální válkou, ve kterou by strategický útok bezesporu vedl, přímo ohrozil jako Jižní Korea, Čína nebo Japonsko.
