Své tvrzení dokládá údaji o kapitálové potřebě ostrovních peněžních ústavů. Zatímco před vyostřením krize, tedy před odmítnutím plánu eurozóny sáhnout plošně na všechna konta, představoval přísun hotovosti z Evropské centrální banky do kyperské centrální banky 100 až 200 milionů eur denně, po úterku se tento objem zvýšil na více než dvojnásobek. Odliv – navzdory ujištění centrální banky, že platby zastavila – trval až do pátku, kdy zákonodárci oficiálně zavedli kontrolu finančních transakcí. „Úbytek představuje miliardy eur,“ píše FAZ.
Kyperské banky zůstanou podle nařízení ministerstva financí zavřené až do čtvrtka. Původní plán počítal s tím, že se většina otevře už v úterý.
Podle kyperského listu Kathimerini nemá pro znovu otevřené banky platit žádné omezení při výběru vkladů, což má prý napomoci co nejrychlejšímu obnovení důvěry v kyperské bankovnictví. Situace by se ale může změnit podle toho, jak majitelé kont zareagují. Pozorovatelé upozorňují, že krize otřásla důvěrou v kyperské bankovnictví, což by mohlo vést k hromadnému výběru vkladů.
Úspory v kyperských bankách stouply v letech 2007 až 2012 z 52 téměř na 70 miliard eur. Tento balík se začal zmenšovat až letos v lednu, třebaže domy byly už dávno zasaženy řeckou dluhovou mizerií. Loni přišly Bank of Cyprus a Laiki Bank o 4,7 miliardy eur v řeckých dluhopisech, což byly ztráty přesahující jejich vlastní jmění. Přede dvěma měsíci dávaly i tak vklady v obou domech dohromady 29 miliard eur. Třicet miliard eur na kyperských účtech je v cizí měně, vedou dolary a britské libry. Goldman Sachs označuje za jejich vlastníky hlavně Rusy a Brity.
Kypr se v noci z neděle na pondělí dohodl s mezinárodními věřiteli na podmínkách pomoci. Bankovní dvojka Laiki ukončí činnost, pojištěné úspory do 100 tisíc přejdou do Bank of Cyprus. Peníze nad tento práh v objemu 4,2 miliardy eur budou zmrazeny a zaparkovány v nově vytvořené bance pro špatné pohledávky, takzvané bad bank.
Vklady nad 100 tisíc eur v Bank of Cyprus zdaní erár sazbou 30 procent. Na oplátku se Nikósia, nucená rovněž k drsným výdajových škrtům, může těšit na úvěr až 10 miliard eur od EU a MMF. Doručeny mají být v květnu.
Dohoda Kypru s Bruselem je prohrou Ruska
Řada ruských vkladatelů kyperských bank bude tvrdě postižena plánovaným zdaněním vkladů v tamních bankách, které zůstávají již přes týden zavřené. Přesto si kyperský ministr financí Michael Sarris myslí, že vztahy mezi Ruskem a Kyprem nebudou noční dohodou s evropskými partnery nijak poškozeny.
Zatím zůstává nejasné, kolik ruských podnikatelů bude zdaněním vkladů zasaženo, kolik jim kyperská vláda sebere a co se bude dít pak. Zdá se ale, že většina ruských podnikatelů je již jednou nohou ze středomořského ostrova pryč. Nyní přemýšlejí, do které jurisdikce své podnikání přesunou a jak.
Evropští bankéři mají také jasno, ztráta Kypru bude jejich ziskem. „Oslovilo mě již půl tuctu evropských bank ze zemí od Litvy přes Německo až po Švýcarsko, některé slíbily, že mým klientům otevřou účty za méně než hodinu,“ citovala agentura Bloomberg kyperského právníka, který pracuje pro ruské klienty.
Deník Financial Times zase citoval jiného kyperského právníka pracujícího pro ruského oligarchu, kterému měla švýcarská banka slíbit otevření účtů pro všechny oligarchovy zaměstnance jako pozornost. Pomoc při přesunu byznysu jeho klienta do zahraničí mu také nabídla řada kyperských poradenských společností.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím své vládě nařídil prozkoumat možnosti změny podmínek úvěru v hodnotě 2,5 miliardy eur, který Moskva poskytla Kypru na konci roku 2011. Putin však nespecifikoval, o jaký druh změn by se mělo jednat.
Kypr minulý týden požádal o prodloužení doby splatnosti (úvěr má být splacen v roce 2016) a o snížení úroků ze 4,5 na 2,5 procenta.
David Klimeš: Bankia of Cyprus
Ilona Švihlíková: Kypr jako průzkum bojem
