Zeman během pondělního setkání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem prohlásil, že věří v brzké mírové sjednocení Tchajwanu s pevninskou Čínou. Česko prý tento odtržený ostrov považuje za součást celé země. „A pokud jde o Tchaj-wan, je nepochybně součástí Číny,“ uvedl český prezident. Podobně se vyjádřil také o Tibetu, který Čína k sobě násilně připojila v 50. letech minulého století.
Zemanovo vyjádření ovšem vyvolalo rozruch na Tchajwanu, který se v roce 1949 osamostatnil, což Peking neuznává. Podle šéfa diplomacie Lina je Zemanovo chápání situace nepřesné, Tchaj-wan a Čína nespadají pod vzájemnou jurisdikci.
„Jak se věci mají, nevidíme možnost mírového sjednocení. Co (Zeman) řekl, neodpovídá aktuální situaci,“ citoval tchajwanského ministra zahraničí Davida Lina zpravodajský server Taipeitimes.com.
Lin podle webu zároveň nařídil Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláři v Praze, aby získala více informací o tom, co vedlo Miloše Zemana k prohlášení o uznání jednoty Číny.
| Čínská republika |
|---|
| Tchaj-wan je ostrov v jihovýchodní Asii, jenž spolu s několika dalšími menšími ostrovy tvoří Čínskou republiku. Její legitimitu ale Peking, tedy Čínská lidová republika (ČLR), popírá a prohlašuje Tchaj-wan za svoji součást bez ohledu na to, že území Čínské republiky nikdy nezískala. Snaha ČLR sjednotit oba státy podle formule jedna země - dva systémy podobně, jako je tomu v případě Hongkongu, a současně vojenská hrozba, jsou zdrojem trvalého napětí mezi oběma státy. Samostatnost Tchajwanu oficiálně neuznává ani většina zemí světa. |
Prezident nepopudil jen zástupce Tchajwanu, ale i některé domácí politiky, podle nichž Zeman kazí České republice pověst. „Pan prezident se svými výroky v Číně o 180 stupňů odchýlil od dlouhodobé konzistentní politiky ČR, která měla za všech vlád, ať pravicových či levicových, obhajobu lidských práv jako svou velkou mezinárodní politickou prioritu,“ sdělil deníku Právo místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podobně jako Miloš Zeman se ale nedávno vyjadřovali i jiní vládní politici. Premiér Bohuslav Sobotka už v dubnu na adresu Tibetu prohlásil, že kvůli snaze o zlepšení vztahů se Praha nebude vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a nemůže uznat tibetskou exilovou vládu.
A svého premiéra podpořil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Vládu v Pekingu nelze ignorovat, neboť Čína bude do 15 let zemí s největším HDP na světě,“ poznamenal před dubnovou návštěvou Pekingu. „Vláda vyměnila ochranu lidských práv za peníze,“ zareagoval tehdy šéf TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
