Přes 21 tisíc mrtvých a čas pomalu dochází. Prvních 72 hodin po ničivých otřesech v Turecku a Sýrii už uběhlo a šance na záchranu dalších přeživších se zmenšují. „První tři dny jsou nejdůležitější,“ shodují se odborníci. Nikdo přitom neví, kolik lidí je ještě uvězněno pod troskami budov. Když obě země v pondělí ráno zasáhla dvě obrovská zemětřesení téměř hned za sebou, zřítily se k zemi tisíce budov a uvěznily tisíce rodin. Záchranáři závodí s časem, aby je vyprostili předtím, než zavalení lidé podlehnou zraněním, žízni nebo mrazům.
„V průměru do prvních 24 hodin přežije zhruba 74 procent přeživších, kteří jsou uvězněni pod troskami, po 72 hodinách je to 22 procent a do pátého dne jen šest procent,“ uvádí Steven Godby pro Sky News, odborník na přírodní katastrofy z Nottingham Trent University. Teploty, které se pohybují pod bodem mrazu, celou situaci jen komplikují. Hrozí, že lidé pod troskami zemřou na podchlazení. Zemětřesení je už teď tragičtější než v roce 1999. Tehdy v Turecku pod troskami zemřelo 18 tisíc lidí.
Stále se však daří nacházet přeživší. Způsob, jakým se budovy zřítily, pomáhá lidem situaci vydržet. Vytvořily se prostory, kde lze vyčkat na pomoc. Pomáhá i fakt, že lidé byli v čase zemětřesení v posteli zabalení do přikrývek, což zvýšilo jejich šanci na přežití. Nejčastěji jsou dehydrovaní nebo mírně podchlazení, informují britské záchranářské posádky, které v oblasti působí.
Záchrana lidí, kteří přežili zemětřesení v Turecku (video)
Části Sýrie, které byly zasaženy zemětřesením, jsou na tom poněkud hůře. Pomoc totiž nepřichází tak, jak by bylo v tuto chvíli žádoucí. Oblasti platí daň za více než dekádu trvající válku. Zdravotnictví a infrastruktura jsou v tragickém stavu. Syrský despota Bašár al-Asad je navíc ostražitý vůči cizincům, kteří posílají humanitární konvoje, a to i za cenu lidských životů, píše The Economist. V částech Sýrie mimo jeho působnost Syřané spoléhají spíše na tureckou pomoc. Ta se však soustředí na záchranu svých vlastních občanů. Odezva je tak příliš pomalá.
Zvláštní velvyslanec OSN pro Sýrii Geir Pedersen apeloval, že země naléhavě potřebuje pomoc. „Syřané potřebují více úplně všeho,“ řekl Pedersen novinářům. „Zemětřesení udeřilo v době, kdy se humanitární krize na severozápadě Sýrie již zhoršovala,“ řekl. Pomoc je podle něj nedostačující a neměla by být ovlivněna politikou. První konvoj humanitární pomoci pro severozápad Sýrie je na cestě k jižním tureckým hranicím s nadějí, že se později dostane do Sýrie.
Cítili jsme pach mrtvol
„Cítili jsme pach mrtvol, když se záchranáři prohrabávali hromadami trosek v centru města. Často našli jen části těl. Před budovami srovnanými se zemí lidé kondolují rodinám, které sedí na ulici a čekají na výsledky pátrání,“ popsal situaci zpravodaj The Guardian, který se právě nachází v postižených oblastech v Turecku. „Jejich blízcí jsou stále uvězněni někde pod zbylými troskami. Po třech dnech se naděje, že je najdou živé, pomalu rozplývají,“ doplnil zpravodaj Lorenzo Tondo.
V Turecku zahynuli i cizinci, kteří byli v oblasti jen na dovolené nebo pracovně. Záchranáři nalezli například tělo Australana, uvedl server Sydney’s Nine News. Can Pahali byl na dovolené navštívit svou rodinu v jižní provincii Hatay. „Nemohu, nemohu tomu uvěřit, nemohu tomu uvěřit,“ opakoval Pahaliho bratr Inyas. Pahali je prvním Australanem, u kterého potvrdili smrt v důsledku katastrofy. Tři další zůstávají nezvěstní, uvedlo australské ministerstvo zahraničních věcí a obchodu.
Mezi oběťmi zemětřesení je i pohřešovaná česká občanka, jež v zemi dlouhodobě žila, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. „Naše velvyslanectví v Ankaře je v kontaktu s její rodinou a tureckými úřady. Další podrobnosti s ohledem na pozůstalé nebudeme poskytovat,“ sdělil mluvčí.
Česká republika je podle ministra zahraničí Jana Lipavského připravena případně prodloužit desetidenní pobyt týmu záchranářů v Turecku a zvýšit i finanční a materiální pomoc. Postupuje podle žádostí o podobu pomoci z Turecka. Do země příští týden pošle generátory a spací pytle a monitoruje další požadavky.
