„Dnes jsme v situaci, kdy je židovská komunita v Evropě blízko novému exodu z Evropy. Židé se hodně bojí,“ prohlásil Kantor s odkazem na útoky, které se v posledních letech odehrály v Toulouse, Bruselu a naposledy nedávno v Paříži. Důvodem tohoto strachu jsou podle něj hlavně dva faktory. „Ekonomická agrese jako v Řecku a Maďarsku a radikální islamismus,“ upřesnil. Židé v Řecku a Maďarsku jsou podle něj pod větším tlakem než ostatní komunity s výjimkou Romů.
Vyzval proto evropské úřady k „dramatickému zvýšení bezpečnosti“ židovských obyvatel. O tom, jak toho legislativně dosáhnout, budou jednat i účastníci pražského fóra a návrhy budou obsaženy v dokumentu, který mají přítomní šéfové parlamentů přijmout. „Dnes tento proces na institucionálním základu definitivně odstartujeme,“ poznamenal Kantor.
Později v úvodním projevu konference chystaný materiál označil za „morální deklaraci“, která bude obsahovat 20 kroků, jež je třeba učinit. Text by měli dojednat předsedové parlamentů v úterý ráno na uzavřeném jednání, které bude předcházet druhému dni fóra na Hradě.
Kantor se mimo jiné vyslovil pro vytvoření evropského úřadu vnitřní bezpečnosti, celoevropské legislativy týkající se zločinů z nesnášenlivosti a vznik postu zvláštního evropského vyslance pro otázky antisemitismu. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová mu údajně už slíbila to zvážit.
Hlavní je prý výchova mladé generace
„To jsou otázky, ve kterých by Evropa i Evropská unie mohla být aktivní. Pokládám myšlenku onoho vyslance za užitečnou. Je dobré si uvědomit, že tu máme problém, a je potřeba ho nahlas pojmenovat a netvářit se, že je všechno v pořádku. Je také možné, abychom společně diskutovali o potřebné evropské legislativě,“ komentoval Kantorovy návrhy Sobotka.
Za ještě důležitější než zákonná opatření ale premiér považuje výchovu mladé generace, aby se dokázala poučit z historie. „Dnešní fanatismus, fundamentalismus, rasismus se hodně podobají tomu, co se odehrávalo v Evropě ve 30. letech,“ soudí Sobotka. Podle předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) nelze očekávat, že z fóra vzejde nový celoevropský zákon týkající se těchto zločinů. „Je tu ale logická platforma pro debatu nad tím, jak by ta legislativa měla vypadat,“ uvedl.
Zeman: Legislativou teroristy neodzbrojíte
Oběti holokaustu si dnes v Terezíně připomněli prezident Miloš Zeman a jeho slovenský protějšek Andrej Kiska. Před novináři mluvili o posílení legislativy postihující antisemitismus a radikální islamismus. „V zásadě s tím nemám problém, ale šel bych ještě dál, pokud jde o razantnější opatření,“ řekl Zeman s tím, že v úterý bude na konferenci mluvit o zbraních proti mezinárodnímu terorismu.
„Protože legislativa je krásná věc, ale legislativou teroristy neodzbrojíte,“ podotkl s tím, že armády potřebují nové moderní zbraně jako třeba bezpilotní letouny.
Podle prezidenta Kisky musí být nalezeny zbraně, které by potíraly projevy násilí ještě při jejich vzniku. „Každý, kdo násilí převede na nevinné lidi, musí vědět, že bude potrestán,“ poznamenal.
Dvoudenního fóra se účastní více než 30 předsedů a místopředsedů parlamentů a dalších 500 hostů. Akce se pořádá k 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi. Doprovázejí ji rozsáhlá bezpečnostní opatření.
EJC je hlavním organizátorem dvoudenního setkání více než 30 předsedů a místopředsedů parlamentů a dalších 500 hostů. Akce se pořádá k 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi, které připadá na úterý. Kantor je ruský miliardář s údajně blízkými vazbami na prezidenta Vladimira Putina. Na dnešní tiskové konferenci otázky na politiku Moskvy vůči Ukrajině odmítl zodpovědět. Putina nicméně označil za „velkého přítele ruské židovské komunity“ a jejího ochránce.
