Částečný úvazek - výhody, nevýhody, povinnosti | E15.cz

Čtěte, jaké otázky a problémy se nejčastěji vážou k práci na částečný úvazek

2. září 2017 • 08:00

Stále více lidí vyhledává možnost práce na zkrácený úvazek. Alternativu ke standardní pracovní době oceňují především studenti, kteří potřebují vhodně skloubit své studijní povinnosti s možností výdělku, či rodiče, kteří chtějí více času na péči o rodinu. Tuto potřebu vnímají i mnohé společnosti, a tak se i u nás objevuje stále více zaměstnavatelů, kteří tuto možnost nabízejí.

Zaměstnání na částečný úvazek nepřináší výhody jen zaměstnancům, ale také zaměstnavatelům, například v podobě dřívějšího návratu pracovníků z rodičovské dovolené. Navíc zaměstnavatelům taková forma nepřináší žádné ekonomické náklady navíc.

Práce na zkrácený úvazek ale může mít i některé méně pozitivní aspekty, kterých si nemusí být zaměstnanci vědomi. Příkladem může být nastavení práce přesčas či třeba ovlivnění výše důchodu. Přinášíme proto odpovědi na pět nejčastějších otázek, které se k výkonu práce na částečný úvazek pojí.

1. Kdo může pracovat na zkrácený úvazek?

Práce na částečný úvazek i její rozsah obvykle záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Existuje však i skupina osob, které mají nárok na zkrácenou pracovní dobu či její úpravu ze zákona. Do této skupiny spadají například těhotné ženy nebo osoby pečující o dítě mladší 15 let.

V případě, že tito zaměstnanci podají zaměstnavateli žádost o práci na zkrácený úvazek, má zaměstnavatel podle zákona povinnost jim vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Zákon tyto důvody přesněji nespecifikuje, nicméně zaměstnavatelé je musí vždy prokázat. 

Na koho to „padne“? Na každého dvanáctého na neschopence přijde kontrola z OSSZ

2. Kdy vzniká nárok na příplatek za přesčas?

Za práci přesčas lze označit jen takovou práci, kterou zaměstnanec vykonává nad rámec stanovené týdenní doby, mimo rozvrh směn. Zároveň musí být vždy nařízena ze strany zaměstnavatele, nebo o ní musí vědět a odsouhlasit ji. Za každý přesčas pak zaměstnancům náleží příplatek ke mzdě, nebo je možné se dohodnout se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna namísto příplatku za práci přesčas.

Ti, kteří mají kratší úvazek, ale nemohou za přesčas považovat práci nad rámec jejich sjednané pracovní doby. Jedná se o poměrně častou mylnou domněnku zaměstnanců. Jako přesčas u zkrácených úvazků je vnímána až ta práce, která přesahuje stanovenou týdenní dobu, která obvykle činí 40 hodin. Teprve tehdy mají nárok na příplatek ke mzdě. Za čas strávený prací nad rámec jejich pracovní doby jim náleží pouze mzda. Zaměstnancům s částečným úvazkem taková práce nikdy nemůže být nařízena.

3. Jak dlouhou dovolenou lze čerpat?

Stejně jako v případě plného úvazku, náleží i zaměstnancům pracujícím ve mzdové sféře na zkrácený úvazek alespoň čtyři týdny dovolené. V závislosti na délce jejich pracovního týdne se však může lišit počet dní dovolené, které mají k dispozici. Pokud pracují v rámci pětidenního pracovního týdne každý den, mají nárok na 20 dní volna.

Nicméně pokud pracují jen několik dní v týdnu, musí počítat s tím, že úměrně tomu bude nižší počet dnů dovolené v rámci nároku na 4 týdny, vzhledem k tomu, že i jejich pracovní týden je kratší.

Zaměstnancům může firma zrušit dovolenou. Čtěte, kdy mají nárok na kompenzaci

4. Jak je to s placením sociálního a zdravotního pojištění?

Zdravotní pojištění za zaměstnance odvádí vždy zaměstnavatel, a to i v případě zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. Výše odvodů činí 13,5 procenta z hrubé mzdy a podílí se na nich jak zaměstnavatel (9 procent), tak i zaměstnanec (4,5 procenta). Pro odvod pojistného u zkrácených úvazků pak není rozhodující pracovní doba zaměstnance, ale výše jeho mzdy.

Zdravotní pojištění totiž musí být téměř vždy odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá výši minimální mzdy. Pokud příjem zaměstnance dosahuje alespoň částky 11 000 korun, tedy výše minimální mzdy pro rok 2017, je pojistné odvedeno podle zákona.

Jiná situace však nastává, pokud je mzda zaměstnance nižší. V takových případech pak musí dojít k dopočtu do minima, který vždy probíhá na straně zaměstnance. Ti tak musí počítat s vyššími odvody. Pokud má zaměstnanec více příjmů, je povinen v takové situaci doplatit pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si sám určí.

Výjimkou jsou ti zaměstnanci, za které hradí zdravotní pojištění stát. „U těchto zaměstnanců nemusí být pojistné odvedeno z minimálního vyměřovacího základu a je vypočítáváno pouze ze skutečné hrubé mzdy. Do této skupiny patří studenti, osoby na rodičovské dovolené či penzisti.

Práce o víkendu nebo přesčas. Na jaké bonusy máte nárok?

V případě sociálního pojištění je situace podstatně jednodušší. Zálohy jsou vždy odváděny ze skutečné mzdy. Stejně jako zdravotní pojištění i sociální pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. Výše odvodů činí 31,5 procenta z hrubé mzdy, přičemž 6,5 procenta hradí zaměstnanci a zbývajících 25 procent zaměstnavatelé.

5. Počítá se práce na částečný úvazek do starobního důchodu?

Pro výpočet starobního důchodu je rozhodující, zda za poplatníka v daném období bylo odváděno sociální pojištění a také výše jeho mzdy. Částečný úvazek tak může ovlivnit výši důchodu. Vzhledem k tomu, že lidé se zkrácenými úvazky obvykle dosahují nižších příjmů, musí počítat s tím, že i jejich důchod bude nižší.

Autorka je manažerkou společnosti Contract Administration.

Autor: Ivana Brancuzká
 

Mzdová kalkulačka