Na střední školy a osmiletá gymnázia se letos přihlásilo přes 157 tisíc dětí. Systém pro odevzdání přihlášek v digitální podobě přes počáteční zádrhely nakonec zafungoval dobře. Část uchazečů o maturitní obory se ale nejspíš bude muset smířit s tím, že v září nenastoupí do školy, kterou si vyhlídli. Podle analýzy ministerstva školství jich podalo přihlášku o 13 tisíc víc, než kolik je dostupných míst. Cermat opět čelí kritice za náročnost testů a rodiče spolu s částí odborníků upozorňují, že bez placených přípravek soukromých společností spousta dětí prakticky nemá šanci v přijímačkách obstát.
„Zkoušky jsou postavené na základě rámcových vzdělávacích programů, žáci tedy nutně přípravné kurzy nepotřebují,“ oponuje předseda Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček. To, že někteří rodiče zlepšují vyhlídky svých dětí na přijetí nákupem přípravných kurzů, je podle něj jen fakt, a nikoli podmínka úspěchu.
Analytik vzdělávání Jan Zeman z PAQ Research navíc upozorňuje, že pro určení vlivu přípravek na zdárné složení přijímacích zkoušek zatím chybějí data. „V tuto chvíli nevíme ani to, jak se liší úspěšnost žáků například na základě toho, že se z přípravy naučí, že pokud neví odpověď, mají úlohu přeskočit,“ upřesňuje pro e15. Stejně tak nemáme údaje, zda se všechny děti, které chtějí na gymnázium nebo maturitní obor, nakonec na takovou školu přihlásí. „Takto můžeme ztrácet opravdu velké množství nadaných dětí,“ podotýká Zeman.
Za přípravné kurzy ovšem rodiče soukromým společnostem platí řádově tisíce. Průzkum Univerzity Karlovy z minulého roku ukázal, že průměrně stojí rodinu přípravka na střední školu ve Středočeském kraji osm tisíc, a v Praze dokonce 14 tisíc korun. Jenže ne každá rodina má tolik peněz k dispozici. Odborníci na školství proto upozorňují, že takto nastavený systém může dále rozevírat nůžky mezi dětmi z různých sociálních skupin. S tím souhlasí i Zajíček, systémové východisko ale z této situace žádné nevidí.
„Ze svého okolí nevím o žádném dítěti, které by na přípravné testy nechodilo. A to často i za cenu toho, že se musí rodina uskromnit,“ popsal svou zkušenost oceňovaný učitel a pedagogický influencer Daniel Pražák v novém videopořadu e15 FLOW. Jako velký problém českého vzdělávacího systému vidí něco jiného: brzkou selekci dětí, a to zejména u víceletých gymnázií. „To jde zcela proti evropským trendům,“ upozorňuje.
Přijímací, nebo vyřazovací?
Mluvčí státní společnosti Cermat, která přijímací řízení organizuje, Jana Patáková říká, že testy vycházejí z rámcového vzdělávacího programu, a teoreticky by tedy žáky měla na zkoušky připravit škola. Podle ní je však nutné, aby byly přijímačky těžké – kvůli určení pořadí dětí, a to zejména u uchazečů o víceletá gymnázia. „Pokud uděláme jednoduchý test, který splní všichni žáci, budou výsledky k ničemu,“ souhlasí Zajíček z Unie školských asociací. „Musejí tedy obsahovat jak základní věci, tak něco složitějšího, u čeho lze předpokládat, že to neudělají všichni.“
Analytička neziskové organizace EDUin Lucie Slejšková však namítá, že testy Cermatu svou celkovou náročností přesahují ve školách běžně probíranou látku: „Testy jsou postaveny do značné míry znalostně. Pracují s konkrétním učivem, které je ale v rámcovém vzdělávacím plánu nepovinné nebo jen doporučené.“ Podle Pražáka však učitelé před zkouškami často přizpůsobují výuku, aby se děti alespoň částečně seznámily se specifickým způsobem testování.
Rodiče si stěžují i na to, že některé úlohy obsahují chytáky, které spíš než znalosti nebo inteligenci dětí testují jejich pozornost. Tu přitom může významně ovlivnit už jen stres ze zkoušek samých. Podle Zajíčka by se v testech zavádějící otázky objevovat neměly, složité úlohy ale brání: „Potřebujeme přece nějak ověřit, že dítě nad věcí dokáže přemýšlet a nemá jen nabiflované vzorečky.“
Stres dětem nepřinášejí jen testy a jejich náročnost, velká část z nich se bojí, že na ně nezbyde místo na kvalitní škole zakončené maturitou, ideálně státní, která se obejde bez školného. Zejména kapacity gymnázií a lyceí neodpovídají poptávce, a to především v hlavním městě. Podle radního pro školství Antonína Klecandy z hnutí STAN až 10 tisíc dětí, které si podaly přihlášku do Prahy, pochází z jiného kraje. To je téměř polovina uchazečů, celkově nabízejí státní střední školy v hlavním městě 19 651 míst, přičemž v devátých třídách pražských základních škol je letos asi 12 500 dětí. Klecanda je přesvědčen, že finance na rozšíření školních kapacit by měl dát městu stát.
K čemu můžou být dobré vyšší nároky
Všeobecné střední vzdělání podle Jana Zemana stále více preferují jak samotní žáci, tak zaměstnavatelé. Škola s maturitou dětem umožňuje odložit rozhodnutí o budoucím zaměstnání. „Odborná škola bez maturity ale prakticky zcela předurčuje jejich budoucnost,“ upozorňuje analytik vzdělávání z PAQ Research.
Důraz na všeobecné vzdělání bude podle něj na pracovním trhu stále silnější, a to zejména v době, kdy budou manuální pozice stále více zastávat pracovníci z ciziny nebo je nahradí automatizace. „Můžeme se tomu bránit například tak, že zvýšíme nároky na všeobecný rozhled na odborných školách. To pak absolventům pomůže i ve chvíli, kdy se budou muset rekvalifikovat,“ dodává.
Předseda Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček považuje nedostatečnou všeobecnost odborných škol za mýtus. „Přibližně 60 až 70 procent osnov na středních odborných školách tvoří všeobecné předměty,“ argumentuje. Specializovaná látka je podle něj pouze další nástavbou. „Pojďme se bavit o tom, co je a co není odborný předmět. Chemie na střední odborné škole může být obojím,“ myslí si.
Podle údajů České školní inspekce loni k maturitě přistoupilo 98 procent studentů gymnázií, kteří se ke zkoušce přihlásili. Šest procent z nich maturitu nezvládlo. Na odborných školách maturovalo necelých 80 procent přihlášených a neuspělo 21,7 procenta. Neúspěšných studentů nástavbových studií bylo téměř dvakrát tolik.
Podle Zemana je ovšem důležité, aby i absolventi odborných škol měli základní schopnosti maturantů. „Většina z nich po škole začne podnikat a poskytovat služby. Aby to mohli dělat úspěšně, musejí se naučit, jak založit živnost nebo se prezentovat a dostat ke klientům,“ je přesvědčen analytik vzdělávání. Maturita navíc podle něj rámuje požadavky týkající se všeobecného přehledu a čtenářské gramotnosti, která je v Česku, a to zejména u některých učebních oborů, podprůměrná.
Jak se nestresovat
Žákům by podle Zemana z PAQ Research mohla pomoci změna pořadí podávání přihlášek i samotného psaní testů. „Ideálně by to mělo být tak, že si jeden den žáci napíší test a až na základě výsledků si podají přihlášku. Když budou děti i rodiče vědět, že získali například 45 bodů z 50, mohou si podle toho lépe vybrat školu,“ myslí si. Podle odborníků na školství by tak dětem odpadl stres z nejistoty, zda jim výsledky na konkrétní školu budou stačit.
Učitel a pedagogický influencer Daniel Pražák připomíná ještě jeden důležitý fenomén: duševní zdraví dětí. Podle Pražáka se na něj nedostává v českém školství dostatek prostoru, s úzkostmi se přitom potýkají 3 z 10 deváťáků. A přes 60 procent dětí si myslí, že jejich duševní stav učitele nezajímá. „Nová generace se od těch předchozích neliší. Jen o tom více mluví, na terapie navíc často chodí kvůli lidem, kteří na ně v minulosti nechodili,“ dodává Pražák.
Změna přijímacího systému, která byla letos zavedena, zejména dva pokusy tentokrát už i pro ty, kteří si podali přihlášku jen na jeden maturitní obor, snad přinesla alespoň některým dětem méně stresu z testů. Možnost podat tři přihlášky doplněné preferencí vybraným školám zase zabránily stresovým situacím rodičů, kteří dříve po otevření zápisu obíhali školy se zápisovými lístky a čekali, kolik dětí v pořadí před těmi jejich se nakonec na konkrétní obor nepřihlásí. Převis poptávky nad nabídkou ale u letošních silných ročníků na klidu nepřidává. Výsledky prvního kola jednotné přijímací zkoušky z matematiky a češtiny se uchazeči dozvědí 15. května. Ty, kterým se nezadařilo a nebyli přijati, čeká v první polovině června druhé kolo.
