Zatlačit na šéfa ohledně vydatného zvýšení mzdy může znamenat totéž jako zažádat si o podstatné zdražení hypotéky nebo půjčky na auto. Tímto směrem alespoň míří scénář měnové politiky České národní banky pro případ, že by v tuzemské ekonomice zavládl mzdový boom. Scénář takzvané mzdově inflační spirály totiž počítá s dalším významným růstem základní úrokové sazby centrální banky; kupříkladu hypotéky by při obdobné proporci růstu sazeb podražily až takřka o třetinu. „Černý“ scénář zmiňuje listopadová zpráva o měnové politice České národní banky. Scénář představuje alternativu k takzvanému základnímu scénáři, jemuž ČNB přikládá nejvyšší pravděpodobnost.
„Scénář simulující potenciální dopady odpoutání inflačních očekávání předpokládá, že centrální banka v déletrvajícím období vysoké inflace částečně ztrácí kredibilitu ohledně schopnosti plnit cíl, což se projevuje postupným nárůstem inflačních očekávání nad cíl,“ uvádí poslední zpráva o měnové politice.
Ekonomické subjekty v takovém případě zahrnují vyšší inflaci do svého rozhodování, což v ekonomice vytváří dodatečné inflační tlaky. „Aby centrální banka zajistila návrat inflace k cíli, musí přetlačit zvýšená inflační očekávání ještě razantnějším růstem úrokových sazeb oproti základnímu scénáři, a to až k devíti procentům,“ dodává zpráva. Základní sazba by tak vzrostla ze současných sedmi procent téměř o třetinu.
Základní scénář oproti tomu počítá se sazbou lehce nad osmi procenty; ČNB je tak v současnosti i pod touto sazbou. Důvodem měla být snaha o zachování stability ekonomického prostředí. „Namísto pohybu sazeb směrem nahoru a následné korekci tak bankéři zvolili ,vyhlazení‘,“ komentuje situaci analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Experti připomínají, že pravděpodobnost situace, kdy se drahota podstatně více propíše do výplatnic a obdobných vztahů v ekonomice, roste. A to především ruku v ruce s déletrvajícím obdobím vysokého tempa růstu cen. „Riziko trvalejšího zvýšení inflačních očekávání není zanedbatelné. Bohužel nyní už i tříletá inflační očekávání firem vystoupala na 7,5 procenta,“ zdůrazňuje ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Z(a)tracená čísla, 16. díl: Pád cen bytů bere lidem poslední jistotu, zbývají už jen daně a smrt:
Právě předpoklady byznysmenů budou podle Marka pro budoucí rozhodování centrálních bankéřů klíčové. „Pokud se vývoj očekávání firem neobrátí, bude se muset ČNB vrátit ke zvyšování úrokových sazeb, a to i za cenu negativních dopadů do ekonomiky,“ dodává Marek.
Mzdová vyjednávání stále probíhají, zaměstnanci navíc vyjednávají v mnohých soukromých firmách i individuálně. „Přesvědčit je, že inflace může být už počátkem příštího léta jednociferná, není s ohledem na současný růst cen snadné,“ připomíná ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Spolu s dalším brutálním růstem sazeb by pochopitelně opět výrazně zdražily úvěry včetně hypoték. „Zdražení úvěrů by v ten moment bylo nevyhnutelné jakožto jeden ze žádoucích efektů vyšších sazeb,“ soudí ekonom společnosti XTB Štěpán Hájek s tím, že taková úroveň sazeb vy hraničila s úvěrovou prohibicí.
„Nad devíti procenty základní repo sazby ČNB by šlo o vyloženě restriktivní výši u spotřebitelských úvěrů, která by zadusila úvěrovou aktivitu a zastavila postupně inflační spirálu,“ dodává Hájek. Pokud by například současná průměrná výše hypoteční sazby, kterou za listopad Fincentrum Hypoindex ukázal na úrovni 6,31 procenta, plně absorbovala zpřísnění ČNB v případě inflační spirály, překročila by cena hypoték osmiprocentní hranici.
Takový scénář je reálný. „Pokud by sazby ČNB vzrostly o další dvě procenta, lze očekávat, že i další růst současných úvěrových sazeb by se přiblížil dvěma procentům,“ potvrzuje ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
ČNB si pro případný růst úrokových sazeb otevřela dveře na svém posledním zasedání počátkem listopadu. Krom toho, že dva členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu, se guvernér Aleš Michl nechal slyšet, že od prosincového zasedání očekává diskuzi „mezi stabilitou a růstem sazeb“.
Právě guvernér byl donedávna zapřisáhlým reprezentantem „holubic“, tedy kritiků zvyšování sazeb. Pro další růst sazeb by přitom podle ČNB mluvil především rychlý růst mezd či rozmařilá rozpočtová politika. Hlasy pro nevylučující zpřísňování politiky přitom zaznívají i z dalších nečekaných adres.
„Inflační tlaky kulminují, jsou ale silné, což znamená, že nelze spěchat se snižováním sazeb. Ty by již růst neměly, ale nelze to zcela vyloučit,“ uvedl počátkem tohoto týdne pro agenturu Reuters radní ČNB Oldřich Dědek. Rovněž Dědek patřil tradičně k „holubičímu“ křídlu bankovní rady a pro zvyšování sazeb během letošních zasedání nehlasoval.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
