Strasti s kryptem v Alze. Bleskové platby drhly, nepříjemností se může objevit víc

Kdo by si chtěl vyzvednout objednávku zaplacenou kryptem raději v kamenné pobočce než v Alzaboxu, může narazit na trable.

Kdo by si chtěl vyzvednout objednávku zaplacenou kryptem raději v kamenné pobočce než v Alzaboxu, může narazit na trable. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Pobočka Alza v pražských Holešovicích
2
Fotogalerie

Zavedení kryptoměnových plateb v e-shopu Alza.cz byl průkopnický počin, který ale i více než pět let po jeho uskutečnění občas provázejí nedostatky.

V roce 2017, kdy bitcoin poprvé vstoupil do povědomí širší veřejnosti, neexistovala ve střední Evropě významnější firma, která by začala akceptovat bitcoinové platby. Vykročení Alzy do krypta jasně předznamenalo, že bitcoin a spol. mohou najít uplatnění i mimo prostory Paralelní Polis, kterou si oblíbili bitcoinoví nadšenci a kryptoanarchisté.

„Nikdo nečekal, že by přes krypto tehdy Alza mohla mít čtyři procenta z obratu,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 Igor Pauer, který tehdy působil v roli ředitele e-commerce business Alza.cz.

Co čeká svět kryptoměn v roce 2023. Podívejte se na video:
Video placeholde
Krypto 2023: Přijde regulace? • Videohub

Celý krok Pauer hodnotí jako překvapivý úspěch. Ten ještě vynikne v kontextu toho, že i sám bitcoinový nadšenec Pauer se podle vlastních slov musí do používaní bitcoinu coby platidla spíš nutit. Fanoušci kryptoměny si zvykli ji spíš dlouhodobě držet.

Nehledě na pochroumanou pověst kryptoměn coby prostředku směny či údajné pojistky proti inflaci lze ale v Alze platit kryptoměnami dodnes. Množné číslo je zvoleno správně – kromě bitcoinu a litecoinu postupně přibyla možnost uhradit

objednávku pomocí etheru či dolarovými stablecoiny. V tuzemské kryptokomunitě však vyvolala zřejmě největší ohlas možnost uhradit zboží z Alzy pomocí sítě Lightning Network (LN).

Jde o nástavbu nad klasickým bitcoinovým blockchainem, která zajišťuje, že i nejrozšířenější digitální měna se dá použít k instantním mikroplatbám. Pro připomenutí, na konci roku 2017 bitcoinová síť nezvládala náhlý nárůst zájmu, a tak transakční poplatky dosahovaly v přepočtu desítek korun na jednu platbu. Nehledě na její pomalé potvrzení.

Řešení měla přinést právě LN. A přestože většinou nejen v Alze funguje přesně tak, jak byla zamýšlena, občas se vyskytnou v její implementaci problémy.

Jako třeba v době vrcholící předvánoční nákupní sezony. Autor článku se při pokusu platit prostřednictvím LN setkal v digitální kryptopeněžence Phoenix s chybovou hláškou, že recipient transakce není dostupný. A podle ohlasů ve facebookové skupině československé bitcoinové komunity nebyl sám.

Kryptoplatby v číslech

Kolik nákupů na světě reálně proběhne pomocí kryptoměn? Dobrat se k přesnému číslu je i kvůli poloanonymní povaze bitcoinu a spol. nemožné. Aspoň hrubou představu udávají statistiky globální kryptoměnové platební brány BitPay, která patří mezi ta vůbec nejvýznamnější místa pro směnu krypta za zboží či služby.

BitPay podle svých vlastních statistik zpracuje průměrně přes osmdesát tisíc plateb měsíčně. Agentura Bloomberg toto číslo dává do srovnání se sedmnácti miliardami transakcí, které v měsíčním průměru odbavila v roce 2021 Visa. Bloomberg dodává, že kryptonadšenci stále častěji preferují pro platbu jiné digitální měny než bitcoin. Zhruba třetina transakcí BitPay podle Bloombergu probíhá přes ether či stablecoiny. Ještě v roce 2020 činila bitcoinová dominance v platbách přes BitPay 92 procent.

Pokud jde o Česko, podle šéfa Confirma Daniela Houšky platební brána odbaví platby v průměrné měsíční hodnotě kolem 3,5 milionu eur. Mezi klienty platební kryptobrány patří v tuzemsku kromě Alzy například hotelový rezort Amenity, výrobce 3D tiskáren Prusa či tradingová společnost FTMO.

„V poslední době bohužel stejný problém,“ reagoval před pár dny uživatel Karel Vávra (s autorem článku nijak příbuzný není – pozn. red.). Šéf Confirma Daniel Houška reagoval doporučením používat jinou digitální peněženku s názvem Wallet of Satoshi.

„Máme s nimi přímý velký kanál. Nikdy se mi nestalo, že by nešlo zaplatit,“ napsal do diskuze Houška. Později dodal, že na situaci už zareagoval i vývojář mobilní peněženky Phoenix, čili s problémy by se už nikdo setkávat neměl. „Předpokládám, že platby z Phoenixu budou spolehlivější,“ doplnil podnikatel.

Podle Houšky by v budoucnu měla speciální platební vrstva bitcoinu fungovat ještě lépe. „LN transakce běží tím spolehlivěji, čím vyšší je počet uživatelů a uzlů v síti. Je to podobné jako s internetem,“ uvedl šéf Confirma. Svůj pohled doplnil také Marek Palatinus, spoluzakladatel společnosti SatoshiLabs, která vyrábí hardwarové kryptopeněženky Trezor. Palatinus se s žádnými problémy při nakupování v Alze nesetkal.

Volba jiné kryptopeněženky ale ještě automaticky neznamená, že výdej zboží výměnou za digitální měnu proběhne hladce. Autorovi tohoto textu se během posledních dvou let několikrát stalo, že při nastavení doručení objednávky na vybranou prodejnu Alzy a zaplacení předem pomocí krypta nastal při vyzvedávání zboží zádrhel. „Platba neproběhla,“ hlásil v takových případech alzácký automat na vyřizování objednávek.

Situace vyžaduje jít za obsluhou a nechat ji objednávku ručně spárovat s platbou. Právě místy nedokonalé párování přijatých kryptoplateb s konkrétní objednávkou je podle personálu déletrvající příčinou toho, že se může klient setkat s chybovou hláškou. Leckdo může vnímat také jako nepříjemnost, že do řady kamenných poboček Alzy si zboží placené kryptem nelze vůbec objednat. Týká se to například prodejny u pražského Vítězného náměstí. E-shop na zaslané dotazy nereagoval.

Ještě zcela jinou komplikací kryptoměnových plateb v Česku je nastavení daňových pravidel. Jak nedávno v komentáři pro deník E15 upozornil ekonom z pražské Metropolitní univerzity Dominik Stroukal, „za hranu zákona se dostává i ten, kdo do daňového přiznání neuvede, že si za 0,001 bitcoinu koupil někde v Praze kávu nebo pivo“.

Směna kryptoměny za zboží či služby totiž podléhá patnáctiprocentní dani. Teoreticky lze zdanitelnou částku snížit o pořizovací cenu digitální měny. V tomto kontextu ještě více vynikne otázka, proč by někdo měl chtít bitcoin a spol. k placení v zavedených obchodech vůbec používat.

Členy bitcoinové komunity obecně baví experimentovat s tím, co „jejich“ technologie umí a kam se vyvíjí. Bitcoinu se někdy přezdívá internetové peníze či internet peněz a například pro přijímání drobných plateb ve formě spropitného se jeví LN jako ideální možnost, mimo jiné kvůli relativně drobným nákladům na provoz. Mnoho influencerů – v Česku například youtuber Kicom – přijímá dary diváků pomocí Lightning Network.

Placení kryptem v Alze pak některým fanouškům krypta vyhovuje i kvůli pohodlnosti. Není nutné vytahovat platební kartu, opisovat z ní údaje a případně ještě přepisovat kód z potvrzovací SMS. Kryptoplatby fungují tak, že uživatel jen naskenuje přes mobilní kryptopeněženku QR kód s číslem kryptoměnového „účtu“, kam se má platba odeslat. Například i pro některé stánkaře či drobné prodejce může být jednodušší zařídit si přijímání plateb bitcoinem než pomocí platebních karet. V Brně jeden z takových stánků fungoval na vánočních trzích.

Alza shrnula zavedení bitcoinových plateb v infografice ze srpna 2017:

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!