Velcí zahraniční investoři letos luxují trh českých státních dluhopisů. Jen během ledna nakoupili bondy za pětatřicet miliard korun, což odpovídá takřka třem čtvrtinám všech dluhopisů emitovaných českou vládou. Pro přespolní kapitál jsou české bondy horkým zbožím. Krom relativně vysokého výnosu samotných dluhopisů navíc totiž vydělávají i na posilování české koruny. Koncem ledna tak měli zahraniční investoři v portfoliích české vládní bondy za 733 miliard korun, tedy v částce o téměř dvanáct procent vyšší než před rokem.
„Hned v prvních dnech letošního roku jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po českých státních dluhopisech včetně zahraničí, pro které je atraktivní úrokový diferenciál,“ uvádí správce aktiv společnosti Amundi Leoš Bartoň. Dvouleté české bondy vynášejí kolem pěti a půl procenta ročního úroku, obdobný výnos v eurozoně je jen lehce přes tři procenta.
„Česku velmi pomohl útlum energetické krize a pokles ‚válečné‘ prémie. Ve střední Evropě je tak naše země brána jako bezpečný přístav, navíc ještě s vyšším výnosem,“ připomíná Jiří Tyleček ze společnosti XTB.
Parkovat peníze v českých státních dluhopisech ovšem letos nabízí i další vydatný výnosový příběh. „I kdyby státní dluhopisy nic nevynášely, při výstupu z pozic zpátky do mateřské měny na tom zahraniční investor vydělá,“ zdůrazňuje ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
Jen za letošek si takhle třeba euroví investoři přilepšili o více než tři procenta, o které koruna vůči společné měně vyrostla. Vysoký zájem o bondy zvenčí je přitom podle ekonomů jednak jednou z příčin letos posilující koruny, ale i důsledkem, neboť investoři sází vesměs stále spíše na silnou korunu.
„Vysoký zájem zahraničí o české bondy může pokračovat další týdny až měsíce, dokud se náhled investorů nezmění,“ dodává Tyleček. Investory do českých dluhopisů by mohl odradit rychlejší růst úroků v eurozóně nebo vyšší rizikovost českých papírů. Zatím nicméně zájem investorů vysoko překračuje nabídku, kupříkladu poptávka po únorových emisích střednědobých státních bondů byla oproti nabídce takřka dvojnásobná.
Zahraniční adresy lákají přitom letos právě střednědobé papíry. „V průběhu ledna 2023 zaznamenalo ministerstvo financí zvýšený prodej státních dluhopisů do zahraničí se splatností v roce 2025 a 2027,“ uvádí Gabriela Krušinová z ministerstva financí. Podíl na financování českého státu ze zahraničí se nicméně oproti loňsku mírně snížil. Zatímco před rokem drželi přespolní hráči přes 28 procent českých státních dluhopisů, koncem letošního ledna to bylo kolem 27 procent.
Zahraniční investoři částečně suplují poptávku z řad domácích hráčů, pro které je přece jen atraktivnější uložit peníze u České národní banky. „Obchodní banky využívají nyní ve velkém svá aktiva k úložkám u centrální banky díky vysokým repo sazbám, a ne tolik k nákupu dluhopisů. Domácí trh je českými dluhopisy relativně nasycen,“ uvádí ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
Přítomnost zahraničních investorů obecně znamená vyšší citlivost financování státu na úrokové sazby v zahraničí. Případný odliv kapitálu za vyššími úroky do eurozóny by přitom zvýšil i výnosy v Česku, a tím i náklady na obsluhu českého dluhu.
Zahraniční investoři už v minulosti drželi i podstatně větší podíl českého státního dluhu. Stalo se tak například v předpandemickém roce 2019, kdy se země financovala z cizích zdrojů z více než 40 procent. V absolutní výši tehdy ovšem zahraniční investoři drželi méně než 600 miliard korun tuzemských státních dluhopisů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
