Obchod se smrtí nebo špinavý byznys. Tvrdá a nelichotivá přízviska, která v posledních desetiletích kazila výrobcům stíhaček, raket, tanků nebo ručních palných zbraní pověst, se vytrácejí. Obranný průmysl už druhý rok pokračuje v růstu. Válka na Ukrajině spojená s obrovskou poptávkou po vojenském materiálu včetně nesmrtící techniky od dopravních prostředků po radary mění zbrojaře ve vážené podnikatele. Platí to však pro vlády. Řada bank je nadále obezřetná.
Stoupá hodnota akcií Colt CZ Group, jediné české zbrojní firmy na burze. Skupina se letos chystá vyplatit 30 korun na akcii, o pětinu více než loni. Nejdravější hráči rozšiřují svoje portfolia a pronikají také do civilních odvětví. Patří mezi ně Czechoslovak Group (CSG). Skupina koncem roku získala 70procentní podíl v přední světové muniční továrně Fiocchi Munizioni a tento měsíc se stala největším akcionářem ve společnost Gaussin, francouzském lídrovi v oblasti bezemisní dopravy a samořiditelných vozidel.
Mírný pokrok u bank
Před invazí Ruska na Ukrajinu si zbrojaři stěžovali především na neochotu bank. České finanční domy narážely na své zahraniční matky, které se nechtěly podílet na vývozech vojenského materiálu z České republiky.
„Jsou samozřejmě některé banky, které programově nechtějí financovat obranný průmysl, ale případy, kdy by z principu obranný průmysl odmítaly, jsou už spíše výjimečné. I u bank, které zastávají tento postoj, vidíme, že v souvislosti s geopolitickou situací svůj přístup přehodnocují,“ říká místopředseda představenstva CSG David Chour.
Stejně jako před vypuknutím války na Ukrajině i nyní podle Choura platí, že finanční partneři důkladně prověřují každý obchodní případ či každou investici a očekávají od firem obranného průmyslu nejen dodržování zákonů, ale i vysoké etické standardy. „Pokud vnímají, že děláme svůj byznys odpovědně, jsou ochotni s námi spolupracovat a podílet se na financování našeho podnikání,“ dodal.
Méně spokojena je STV Group orientovaná na velkorážovou munici nebo na modernizace těžké obrněné a dělostřelecké techniky. „Banky jsou čím dál citlivější na obranný průmysl, velmi omezené je nejen financování. Dnes je problém i s platebním stykem v rámci zemí Evropské unie a NATO, pokud se jedná o vojenský materiál. Výjimku tvoří státní Česká exportní banka, která žádnými takovými předsudky netrpí a je velmi kooperativní,“ uvádí finanční ředitel skupiny Pavel Beran.
Brusel slibuje změny
Podle průzkumu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu naráží na překážky při financování exportu zhruba sedmdesát procent firem v oboru. „Přístupu bank nahrává Evropská komise, která obranný průmysl společně s tabákovým a s hazardním zařazuje do sociálně neudržitelného průmyslu,“ říká prezident zájmového sdružení Jiří Hynek.
Za současné bezpečnostní situace si je Brusel přežitých bariér vědom a slibuje změny. „Evropská komise chce zajistit, aby finanční sektor byl schopen vycházet vstříc obrannému průmyslu lépe než v minulosti,“ uvádí mluvčí Zastoupení Evropské komise v Česku Magdaléna Frouzová. Komise podle jejích slov pracuje na návrzích, jak zbrojní sektor podpořit. Předložit je má do několika měsíců.
Pomalé vyzbrojování
Vstřícný přístup nalézají firmy u vlád. Už od začátku ruského útoku na Ukrajinu většina států NATO podporuje pomoc napadené zemi, ČR patří k nejaktivnějším. „Vláda si uvědomuje význam obranného průmyslu. A v rámci svých možností ho podporuje. Navíc se výrazně urychlilo vydávání vývozních povolení,“ dodává Beran. Zatímco dříve trvalo získání licence tři měsíce, v současnosti je export na Ukrajinu vyřízen za den.
Nesmírně byrokratické a komplikované jsou však chystané nákupy nové techniky pro českou armádu. „Velmi rozhodně si počíná Polsko, ale Česko v porovnání s ním zaostává. Samozřejmě vždycky upřednostníme zájem státu a jeho potřeby, ale naše kapacity jsou zcela vytížené. Neměla by vzniknout situace, kdy se stát dostane kvůli dlouhému rozhodování do role čekatele,“ podotýká Chour.
Růst doma i v cizině
Například Colt CZ aktuálně těží mimo jiné z víceleté smlouvy na nové útočné pušky a pistole pro vojsko. „Výnosy v Česku vzrostly o 133,7 procenta na 1,9 miliardy korun z důvodu dodávek české armádě pod rámcovým kontraktem,“ uvádí skupina za rok 2022. V dalších evropských zemích pak meziročně zvýšila zisky o více než padesát procent na 1,6 miliardy. Její celkové výnosy dosáhly rekordních 14,6 miliardy.
Oproti předloňskému roku, kdy utržila 2,5 miliardy korun, očekává několikanásobně lepší výsledky například i Excalibur Army z CSG podnikatele Michala Strnada.
Vstupem do francouzské firmy Gaussin skupina navíc rozšiřuje svoje aktivity do oblasti inteligentní dopravy zboží v logistických areálech, přístavech či na letištích. Získané know-how hodlá využít rovněž v kopřivnické automobilce Tatra Trucks.
„Gaussin představuje technologickou firmu, která jde přesně naproti současným trendům bezemisní a autonomní dopravy. A ty si mimochodem v určité formě najdou postupně cestu i k hasičům či vojákům. Některé technologie Gaussinu, pohon vodíkem či samořiditelná vozidla, mohou nalézt uplatnění i v Tatře,“ potvrzuje Chour.
Návrhy obranného průmyslu na změny zákonů
– Novela zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, aby obsahoval ustanovení o státní podpoře obranného průmyslu. Opatření by mimo jiné umožnilo firmám získat lepší podmínky od státní exportní pojišťovny EGAP.
– Novela zákona o zadávání veřejných zakázek, aby zadavatelé mohli bez soutěží obstarávat například servis techniky, na níž by měla země „podstatný bezpečnostní zájem“. Změna by vycházela ze směrnice Evropské unie.
– Novela zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a změny dalších norem. Úpravy by zlepšily přípravy státu na mimořádné situace včetně energetické krize.
– Vytvoření národního dotačního programu na rozvoj výrobních kapacit obranného průmyslu a jeho začlenění do bezpečnostně-obranného systému státu.
Pramen Hospodářská komora
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
