Předpoklad, že ruská agrese na Ukrajině vyvolá globální závody ve zbrojení, se začíná potvrzovat. Dovoz vojenského materiálu do Evropy v letech 2018 až 2022 vzrostl o 47 procent v porovnání s předchozími pěti lety. Ukrajina se loni stala třetím největším dovozcem zbraní, jak vyplývá z analýzy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Americká dominance v tomto obchodu se upevňuje, zatímco Rusko ztrácí trhy.
Ukrajina za dobu své samostatnosti až do ruského vpádu zbraně téměř nedovážela. Loni se však v důsledku západní pomoci vyhoupla na třetí místo za Katar a Indii. Za celé období 2018 až 2022 jí patří čtrnáctá příčka. Její dovoz se v období 2018 až 2022 na světovém zbrojním importu podílel ze dvou procent.
Česko pomáhalo masivně a rychle
SIPRI uvádí, že ukrajinské síly zásobovalo 29 zemí, přičemž více než třetina importu pocházela ze Spojených států. Sedmnáct procent materiálu přišlo z Polska, jedenáct z Německa, deset z Británie a s necelými pěti procenty pátá příčka ve vyzbrojování napadené země náleží České republice.
„Ukrajina nedostala všechny druhy zbraní, o které požádala své podporovatele, a v různých fázích roku 2022 byly mezi státy rozdíly v tom, co byly ochotné dodat. Například zatímco Polsko a Česko dodaly tanky v první polovině loňského roku, Německo, Spojené království a USA se pro to rozhodly až koncem loňského nebo začátkem letošního roku,“ zdůraznil švédský ústav.
Institut zároveň naznačil, že západní země používají při vývozu zbraní dvojí metr. „Kvůli obavám, že by dodávky bojových letounů a raket dlouhého doletu mohly válku na Ukrajině dále eskalovat, odmítly loni státy NATO ukrajinské žádosti o tuto výzbroj. Zároveň tyto zbraně dodaly jiným státům zapojeným do konfliktů, zejména na Blízkém východě a v jižní Asii,“ konstatoval v tiskové zprávě analytik SIPRI Pieter Wezeman.
Není zcela jasné, které aktéry měl na mysli. Pravděpodobně to byla především Saúdská Arábie, jež je zapojená do války v Jemenu a v minulé pětiletce byla po Indii druhým největším světovým dovozcem zbraní, na němž se podílela z jedné desetiny. Čtyři pětiny materiálu jí dodaly Spojené státy včetně 91 bojových letadel.
Páteční dohoda Rijádu s Teheránem o obnově diplomatických vztahů však přináší naději na ukončení přes osm let trvajícího konfliktu, jenž v Jemenu způsobil humanitární katastrofu. Ukončení rivality mezi dvěma regionálními velmocemi by mohlo přinést více klidu na Blízký východ a pokračování trendu poklesu zbrojního importu do této oblasti.
Evropské nákupy se teprve projeví
Ze zbrojních statistik je zřejmé, že největšími ohnisky napětí jsou teď Evropa a východní Asie a Oceánie. Vyjma Ukrajiny rostl dovoz zbraní na Starý kontinent dramaticky zejména u členů NATO, mezi pětiletkami o 65 procent. Dvě třetiny zbraní dodaly USA, následovaly je Francie a Jižní Korea. „Po ruské invazi na Ukrajinu chtějí evropské státy dovážet více zbraní a rychleji,“ podotkl Wezeman. Největším evropským importérem za sledované údobí byla Británie.
A SIPRI předpokládá, že objednávky, které země uskutečnily v reakci na ruskou agresi, se naplno projeví až v příští pětiletce. Za příklad dává Polsko, které aspiruje na postavení evropské vojenské velmocí. Mezi lety 2018 a 2021 byly přitom nejvýznamnější polské nákupy 32 bojových letadel a čtyři systémy protivzdušné obrany. Loni však Varšava objednala 394 tanků, 96 bitevních vrtulníků a tucet systémů protivzdušné obrany v USA, 48 bojových letadel, tisícovku tanků, 672 samohybných děl a 288 raketometů od Soulu a tři fregaty v Británii.
Otázkou však je, co vše bude nakonec považováno za import. „Z tisícovky tanků, na které jsme podepsali smlouvu se Soulem, bude 180 přímo zakoupeno od země výrobce a zbytek bude vyroben v Polsku,“ řekl počátkem měsíce polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.
V Pacifiku se zbrojí, Čína zuří
O pětinu, respektive čtvrtinu vzrostl v uplynulých pěti letech dovoz zbraní do východní Asie a Oceánie. Japonsko jej zvýšilo dokonce o 171 procent a Jižní Korea o dvě třetiny. Největším importérem regionu zůstala Austrálie, která nakupovala zhruba o čtvrtinu více. Císařství v poslední době reaguje na ruskou invazi odklonem od poválečného pacifismu a nejmenší kontinent stále více zbrojí kvůli Číně.
Aktuálně Austrálie oznámila, že postaví flotilu osmi jaderných ponorek, což by zemi v následujících třiceti letech mělo stát až 368 miliard amerických dolarů. Bude to program v rámci trojstranného vojenského paktu AUKUS, který v roce 2021 Canberra založila společně s Washingtonem a Londýnem.
Peking už ponorkový plán ostře odsoudil. „Nejnovější společné prohlášení USA, Spojeného království a Austrálie ukazuje, že tyto tři země v zájmu svých vlastních geopolitických zájmů zcela ignorují obavy mezinárodního společenství a kráčí stále dál po cestě omylu a nebezpečí,“ uvedl v úterý mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin podle listu The Guardian.
Francie dohání ve vývozu zbraní Rusko
Nejvýznamnějšími zbrojními exportéry v letech 2018 až 2022 zůstávaly Spojené státy a Rusko, rozdíl mezi nimi se ale prohloubil. Zatímco v předchozím období se USA podílely na globálním vývozu z 33 procent, nyní to už bylo ze čtyřiceti. Ruský podíl na trhu se naopak propadl z 22 procent na šestnáct. Mezi nejvýznamnější americké zákazníky patřily Saúdská Arábie, Japonsko a Austrálie, v případě Ruska to byly Indie, Čína a Egypt.
Moskva má navíc relativně málo nevyřízených objednávek, takže její export bude patrně dále klesat. „Je to proto, že Rusko bude upřednostňovat dodávky svým ozbrojeným silám a poptávka z jiných států zůstane nízká kvůli obchodním sankcím vůči Rusku a rostoucímu tlaku ze strany USA a jejich spojenců, aby nekupovaly ruské zbraně,“ vysvětluje Wezeman.
„Egypt například loni zrušil velkou objednávku na bojová letadla, pravděpodobně kvůli tlaku ze strany USA. A Čína je stále méně závislá na ruském dovozu, protože zvyšuje domácí výrobu pokročilých zbraní,“ upřesňuje analýza SIPRI.
Rusko zároveň pomalu dohání Francie, která má na zbrojním trhu už jedenáctiprocentní podíl. V minulém období to bylo sedm procent. Paříž přitom míří na stejné zákazníky jako Rusko, v její hlavní trojici odběratelů jsou Indie a Egypt a dále Katar. Francie má navíc v současnosti daleko více nevyřízených objednávek než válčící země.
