Česká národní banka se loni vehementně pustila do udílení pokut. Rozdala celkem 147 trestů, na kterých od hříšníků z řad tuzemského finančního byznysu vybrala bezmála 67 milionů korun, meziročně zhruba o polovinu více. Zároveň je to nejvyšší roční suma, kterou centrální banka ztrestala chybující finančníky přinejmenším od roku 2003, kdy tento údaj začala systematicky publikovat. Suverénně nejtrestanějšími byly úvěrové společnosti mnohdy půjčující bez zákonného prověřování schopnosti splácet, či nekřesťansky zpoplatňující předčasně splacené hypotéky. Stříbro ve smutném žebříčku obsadili hráči porušující pravidla investičního trhu.
"Uložené sankce vždy odrážejí konkrétní situaci v konkrétních subjektech," uvádí mluvčí ČNB Petra Vlčková s tím, že rekordní suma vybraných pokut neznamená, že by ČNB přitvrdila v dohledu nad finančími trhy.
„Po ruské invazi na Ukrajinu byla přijata řada mezinárodních sankcí, jejichž implementace na národní i mezinárodní úrovni představovala v roce 2022 jedno ze stěžejních témat pro dohlížené finanční instituce i ČNB,“ uvádí jako jeden z hlavních směrů pozornosti regulátora během loňska květnová Zpráva o dohledu nad finančním trhem.
Tučné pokuty v řádu několika milionů korun padaly na bedra bank a úvěrových firem. Nejvyšší, desetimilionovou pokutu dostala banka
UniCredit za to, že spotřebitelům, kteří předčasně splatili úvěr na bydlení, adekvátně nesnížila úrokové náklady. Celkově za své chování banky a úvěrové firmy loni zaplatily na pokutách bezmála 37 milionů korun.
„Primárně nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů jsou dlouhodobě největšími hříšníky z hlediska výkonu dohledu ČNB,“ uvádí ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička.
Obecně větší přísnost regulátora se podle něho dá očekávat i v důsledku mimořádných faktorů ovlivňujících domácí trh od dopadů války na Ukrajině po rostoucí kybernetická rizika. „ČNB se v dohledové oblasti více zaměřuje na nebankovní subjekty a ochranu spotřebitele, neboť situace v obezřetnostním dohledu v bankovním sektoru je stabilizovaná na solidní úrovni,“ dodává i ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Největší pokutu z taktéž často penalizované branže makléřů si loni vysloužila BH Securities. Pěti miliony ji regulátor potrestal za porušení povinností týkajících se obezřetného poskytování investičních služeb zejména v oblasti kontroly sítě investičních zprostředkovatelů a pochybení při jednání ve vztahu k zákazníkům.
„Velké penzijní a investiční společnosti a správci aktiv mají vesměs hloubkové kontroly za sebou a většinu povinností daných zákony splňují. Nyní se ČNB více otočila k menším poskytovatelům finančních služeb, kteří však často zákony ohýbají za únosnou mez,“ naznačuje směr kontrol ČNB ekonom poradenské společnosti Partners Martin Mašát.
Banka se zaměřila i na bolavé místo sázek českých drobných investorů, tuzemské dluhopisáře. „ČNB prováděla dohled nad dodržováním právních předpisů v oblasti veřejné nabídky cenných papírů. Konkrétně se jednalo mimo jiné o prověření 27 případů podezření na veřejnou nabídku dluhopisů bez platného schváleného prospektu,“ uvádí Zpráva o dohledu nad finančním trhem za uplynulý rok. Dvoumilionový políček za to dostala například Energy financial group.
Mezi významné tresty se s pěti miliony korun pokuty dostala společnost Diversity Capital, která fungovala jako neschválený správce kolektivních investic, či Imperium Finance zatajující klientům na poli investičních nabídek klíčové informace. Pokuty se ale nevyhýbaly ani velkým hráčům, vedle UniCredit dostala půl druhého milionu korun například ČSOB za to, že při zavádění takzvaného silného ověření uživatelů postupovala v rozporu se zákonem.
Nárůst sankcí podle ekonomů odráží na jedné straně snahu ČNB zvýšit transparentnost trhu a zajistit dodržování platných předpisů a na druhé rostoucím množstvím relativně komplikovaných právních předpisů. Míra regulace tak podle odborníků dosáhla úrovně, která v důsledku může jít proti některým z klientů.
„Český trh je přeregulovaný a tato přeregulace vytěsňuje nové potenciální poskytovatele do šedé zóny, na kterou však ČNB nedohlíží,“ soudí šéfka Asociace pro kapitálové trhy ČR Jana Brodani.
Problematický je podle ekonomů typicky byznys podnikavců nabízejících šedou správu majetku. „Subjekty nabízející, jak říká zákon, správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním nepodléhají na rozdíl od klasických fondů regulaci. Některé z těchto subjektů se snaží prezentovat jako klasické fondy a cílí na málo zkušené retailové investory navzdory tomu, že je zakázáno takový produkt veřejně nabízet a maximální počet investorů je omezen,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Investiční strategie i řízení těchto fondů jsou podle něho často pochybné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
