Česká národní banka prodělala drastickou odtučňovací kúru. Objem majetku centrální banky oproti loňskému květnu klesl za rok o rovnou čtvrtinu, takřka přesně o jeden bilion korun. Pohledem aktiv je tak ČNB momentálně nejmenší od jara 2017, kdy se chýlila ke konci éra devizových intervencí proti silné koruně. Zeštíhlená bilance ČNB odráží primárně obří ztrátu, stejně jako intenzivní boj banky za silnou korunu. Během uplynulého roku snížily svou velikost i americký Fed či Evropská centrální banka, ovšem v podstatně menší míře.
„Redukce bilance centrální banky za poslední rok souvisela primárně s intervencemi proti oslabování české měny. Centrální banka začala konečně normalizovat stav z období kurzového závazku, v rámci kterého od hráčů na trhu nakoupila osmdesát miliard eur,“ uvádí portfolio manažer Erste Asset Managementu Tomáš Kroužel.
Aktiva ČNB čítají 3,03 bilionu korun, přičemž právě před rokem velikost centrální banky dosáhla vrcholu, když se majetek blížil 4,1 bilionu. Bilance se podle statistik scvrkla kvůli boji za silnou korunu o zhruba 600 miliard korun a dalších více než 400 miliard si z majetku ČNB ukrojila rekordní ztráta za loňský rok daná primárně úrokovými platbami z úložek komerčních bank.
„V roce 2022 prošla bilanční suma významnou korekcí. V důsledku válečného konfliktu na Ukrajině a rostoucí nejistoty na finančních trzích ČNB bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny,“ uvádí roční zpráva o výsledku hospodaření centrální banky za loňský rok. Podle ekonomů pomáhá zúžení bilance v boji s inflací, která si loni sáhla na svůj bezmála dvacetiprocentní vrchol.
„Klesající bilance má přímý dopad na likviditu, která zásadně ovlivňuje úvěrovou a následně investiční aktivitu, což celou ekonomiku zpomalí,“ uvádí ekonom společnosti XTB Štěpán Hájek s tím, že právě to je pro centrální banku v prostředí vysoké inflace žádoucí. ČNB podle odborníka fakticky snížila objem dostupných peněz v ekonomice.
„Zároveň otevřela prostor pro budoucí zisky na koruně, tedy pro silnější měnu. Obojí znamenalo, že vyjma zpřísňování měnové politiky přes sazby banka utáhla měnové podmínky přes snížení dostupné mezibankovní likvidity,“ vysvětluje Kroužel. Redukce bilance spojená se stažením peněz z ekonomiky může podle něho navíc i zvýšit účinnost měnové politiky. „Stažení mezibankovní likvidity by mělo zlepšit mechanismus transmise základní sazby do ostatních sazeb na trhu,“ dodává analytik.
Za poslední rok se o bezmála půl bilionu dolarů, tedy o zhruba šest procent, „zmenšil“ i Fed, o zhruba půl bilionu eur, tedy zhruba o pět procent, během loňska zhubla také ECB. „Centrální banky nyní procházejí normalizačním procesem, kdy pro ně minulé roky byly obzvláště bezprecedentní. Na rozdíl od ostatních centrálních bank ČNB neprováděla nákupy dluhopisů formou kvantitativního uvolňování. Tudíž se nyní nemusí zbavovat hromady nakoupených dluhopisů,“ vysvětluje ekonom společnosti XTB Štěpán Hájek.
Bilance ČNB brutálně narostla za éry devizových intervencí v letech 2013 až 2017, kdy banka masivními nákupy eur za koruny ze svých aktiv držela českou měnu vůči euru uměle slabší na 27 korunách za euro. Po skončení takzvaného kurzového závazku narostla velikost banky pohledem aktiv na 3,2 bilionu korun, což tehdy představovalo 3,5násobek stavu z listopadu 2013 na startu éry „srážení koruny“.
