Akcie napříč Blízkým východem doplatily na saúdské čistky
Nejbohatší Arab, princ Valíd bin Talál přišel zatčením o desetinu svého jmění.
Víkendový politický otřes v Saúdské Arábii poslal k zemi akcie napříč Blízkým východem. Burzy v Kuvajtu, Libanonu a Dubaji propadly do středy až o sedm procent, katarské akcie jsou nejlevnější za posledních sedm let.
Saúdské čistky představují pro menší státy v regionu větší problém než pro samotný Rijád. Největší burza v Perském zálivu totiž přišla jen o několik desetinek procenta.
„Akciový propad ale zřejmě nepřesáhne hranice regionu. Pravděpodobně vzrostou výkyvy cen akcií oběma směry a investoři se začnou stahovat do bezpečnějších aktiv, jakými jsou například zlato nebo vládní dluhopisy,“ dodává hlavní analytik BH Securities Martin Vlček. „Investoři jsou z problémů v regionu unaveni.
Lákalo je sem bohatství, obrovské vládní přebytky a politická stabilita. To už tak docela neplatí a dá se očekávat, že zařadí zpátečku,“ soudí ekonom Tariq Qaqish z dubajské investiční společnosti Mena Corporation pro list Financial Post.
Během několika víkendových hodin bezpečnostní složky v údajně protikorupčním tažení zatkly několik členů královské rodiny, několik ministrů a významných podnikatelů v zemi. Moc si upevnil dvaatřicetiletý korunní princ Mohammed bin Salman.
Největším burzovním propadákem se v reakci na události v Rijádu staly akcie investičního impéria Kingdom Holding ovládaného princem Valídem bin Találem. Akcie podniku sdružujícího podíly v největších světových firmách jako Twitter, Apple, či Citigroup, propadly od víken du o dvacet procent.
Podle miliardářského indexu agentury Bloomberg tak princ, jehož ještě letos časopis Forbes označoval za nejbohatšího Araba, během pár dnů přišel o majetek odpovídající dvěma miliardám dolarů, tedy zhruba desetinu svého jmění.
Přerozdělení sil v Saúdském království probudilo krom burziánů i strach na komoditních trzích, ropa tak jen od pátku podražila o necelých šest procent, černé zlato je nejdražší od června 2015.
„Události v Saúdské Arábii nepochybně přispěly k poslednímu růstu cen ropy, k jejímu zdražování nicméně dochází už od června, a tak její současná úroveň spíš zapadá do dlouhodobějšího trendu,“ soudí ekonom UniCreditu Patrik Rožumberský.
