Banky i pojišťovny narazí. Na snížení sazeb vydělají překvapivé akcie
Americká centrální banka minulý týden přistoupila k dlouho očekávanému snížení úrokových sazeb, a to o čtvrt procentního bodu. Nikoli technologičtí giganti, ale menší firmy budou podle analytiků a portfolio manažerů hlavními vítězi tohoto kroku.
Z poklesu sazeb budou benefitovat například firmy, které spoléhají na externí financování. „Nebo firmy, které chystají větší akvizice či investice do nových produktů. Oborově bude snížení sazeb nejvíce vyhovovat podnikům v realitním sektoru,“ domnívá se Michal Semotan, portfolio manažer J&T.
Ještě před prvním snížením sazeb, na které mají navázat další „cuty“, proto Semotan začal nakupovat ETF (burzovně obchodovaný fond), který kopíruje index Russell 2000 (ticker IWM US), tedy menší společnosti. V J&T také opětovně zařadili do portfolií těžaře mědi a zlata Freeport a FTAI Infrastructure, která se zaměřuje na dopravní a energetickou infrastrukturu. I těžaři a infrastrukturní společnosti by totiž z poklesu sazeb mohli výrazně profitovat.
„Z hlediska sektorů by se standardně mělo dařit cyklickým odvětvím. Nejvíce na mysl vytane realitní sektor, protože dostane levnější financování, vyroste jeho ocenění, budou dostupnější hypotéky. Těžit z toho mohou také komoditně exponované nebo průmyslové firmy, kterým zlevní kapitálové výdaje,“ říká portfolio manažer Erste Asset Management Radim Kramule. Spolu s portfolio manažerem Amundi Danem Karpíškem poukazuje na to, že na nižších sazbách mohou vydělat více zadlužené podniky, firmy vyplácející dividendy a růstové společnosti.
Akcie a investice do umělé inteligence
„Zajímavá je ale pořád také Nvidia, a to i přes obrovský růst z posledních let. Stále je jedním z hlavních příjemců kapitálu směřujícího do umělé inteligence. Přes vyšší valuace si dokážu představit růst ještě o 20 až 25 procent v horizontu roku, zvlášť pokud se potvrdí pokračující expanze v datových centrech,“ domnívá se analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Lákavou spekulací podle něj může být i výrobce čipů Intel, který díky investicím od americké vlády, Softbanky a Nvidie může opět oslovit i retailové investory. Technologických společností se po snížení sazeb drží také analytik brokera XTB Tomáš Cverna, jenž po propadech ceny nakoupil akcie společnosti Trade Desk. Ta se zaměřuje na automatizaci marketingu v reálném čase.
Navzdory oslabujícímu trhu práce zatím americká ekonomika nejeví známky vážnějších potíží. Snížení úrokových sazeb je tak pro akciové trhy, alespoň prozatím, pozitivním impulzem. Přesto se naleznou společnosti, pro jejichž další zhodnocování je „cut“ spíše brzdou.
„Nižší bezrizikové úrokové sazby jsou obecně spíše negativní pro banky, neboť v tomto ekonomickém prostředí má tendenci klesat čistá úroková marže. A ta je u klasických bank hlavním generátorem ziskovosti,“ vysvětluje investiční stratég Conseq Investment Management Michal Stupavský. Do stejného ranku lze zařadit také pojišťovny a obecně méně rizikové tituly. Důsledky pro banky nicméně nejsou černobílé, protože nižší sazby podpoří zájemce o úvěry, jejichž objem pravděpodobně naroste.
Klesající sazby nicméně mohou ještě více oslabit americký dolar, který v letošním roce ztratil více než deset procent v relaci k jiným hlavním měnám (index DXY). Slabší dolar historicky pomáhal rozvíjejícím se trhům, například Latinské Americe, Číně, Indii a dalším.
„Zde je dobré připomenout, že mnoho amerických firem v indexu S&P 500 působí globálně a slabší dolar se pozitivně projevuje na ziskovosti. Amerika tedy nabízí velmi dobrý výhled odhadu ziskovosti pro letošní a příští rok s růstem okolo deseti procent. Zahraniční investoři ale musí zohlednit kurzové riziko, nebo se měnově zajišťovat,“ dodává Kramule.
Co tedy čekat od amerických akciových trhů v příštích měsících? Svůj úhel pohledu si naleznou optimisté i skeptici. „Americká centrální banka historicky snižovala sazby dvaadvacetkrát, když byl index S&P 500 poblíž maxima. Do dvanácti měsíců od prvního snížení pak byly trhy pokaždé výše,“ připomíná Lajsek.
Stupavský zase poukazuje na varovný ukazatel vytvořený Robertem Shillerem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2013. Vyplývá z něj, že se index S&P 500 aktuálně obchoduje za 38násobek ročních zisků, což odpovídá 98. percentilu na časové řadě od roku 1881. „Jinak řečeno, prakticky nikdy nebyly americké akcie dražší než v současnosti. Přitom valuačního rekordu bylo dosaženo při technologické bublině kolem roku 2000,“ říká Stupavský.
Hlavním motorem, který vyhnal trhy na stávající vysoké úrovně, je trend umělé inteligence (AI). Nejen americké technologické společnosti do ní investují obrovské finanční prostředky. Zda se vyplatí ve formě adekvátní návratnosti investic, však není zdaleka jasné. Zda trh vytváří bublinu, anebo zkrátka jen doceňuje obrovský pokrok, který může AI přinést, je dilema, které rozděluje investory napříč světem.
„Z mého pohledu AI bublina neexistuje, možná jen u některých konkrétních firem. AI se teprve rozjíždí. Ano, trh předjímá, proto valuace rostou, ale AI infrastruktura je srovnatelná se stavbou železnice před 150 lety. Pokrok bude každým rokem pokračovat, zrychlovat. A myslím, že nás ještě velmi překvapí,“ říká Semotan s tím, že krachy některých firem a s nimi spojené ztráty investorů jsou běžnou součástí dění na trzích.
„Společnosti jako Meta, Microsoft nebo Alphabet utrácejí obrovské částky proto, že riziko zaostat v AI závodě je vyšší než riziko přeinvestovat. Korekce by trhům prospěla a může klidně přijít, ale nesázím na ni. Index může vyrůst i výrazně nad dnešní maxima a teprve poté přijde vydechnutí. Proto vnímám současnou dobu spíše jako éru příležitostí než jako přefouknutou bublinu,“ dodává Lajsek. Nejsledovanější index S&P 500 se od začátku roku zhodnotil asi o čtrnáct procent.
