Ze státních dluhopisů rozvíjejících se zemí Evropy, Blízkého východu a Afriky (EMEA) jsou české bondy mezi špičkou. Větší zájem je pouze o dluhopisy Jihoafrické republiky.
Zahraniční investoři nyní vlastní 27,8 procenta dluhopisů rozvíjejících se zemí EMEA, přičemž v popředí jejich zájmu je Jihoafrická republika, Česká republika a Rusko. Tyto dluhopisy vynesly v přepočtu na dolary patnáct procent a poráží výnosy dluhopisů ze všech rozvíjejících se trhů, který byl 9,2 procenta, uvádí agentura Bloomberg.
Cizí hráči přitom vlastní české státní dluhopisy v objemu 701,5 miliardy, což představuje více než čtyřicetiprocentní podíl na všech vydaných státních bondech. Zahraniční investoři začali masivně investovat do tuzemských dluhopisů v průběhu minulého a na začátku letošního roku kvůli sázce na ukončení devizových intervencí České národní banky, která se zavázala do konce 1. čtvrtletí letošního roku bránit kurz koruny na hranici 27 korun za jedno euro.
Očekávali, že česká měna po konci intervencí posílí, což se skutečně stalo. V současnosti stojí jedno euro na mezibankovním trhu okolo 26 korun.
Vysoká poptávka po státních dluhopisech na druhou stranu způsobila, že se jejich výnosy dostaly do záporu. Stát tak na jejich prodeji vydělával. Cizí spekulanti nicméně mohli při využití složitých finančních derivátů (zvláštní druh cenných papírů) vydělávat na státních dluhopisech i tehdy, když jejich výnos byl záporný. Jejich zájem proto rostl s tím, jak se blížil konec intervencí, které centrální banka nakonec ukončila 6. dubna.
Právě měnová stabilita, mizerné výnosy z dluhopisů vyspělých zemí a nízká volatilita vyvolaly zájem nejen o korunové dluhopisy, ale rovněž o bondy dalších zemí z okruhu tzv. emerging markets. Podle stratéga Deustche Bank Christiana Wietoski by si však měli investoři pečlivě vybírat, kam vloží peníze.
„V některých zemích je už příliš těsno. Zejména jde o Jihoafrickou republiku, Peru, Kolumbii a také Rusko a Egypt,“ uvedl Wietoska a dodal: „Tyto dluhopisové trhy jsou náchylnější k externím šokům a mohli bychom zažít znatelný výprodej, pokud v USA dojde ke změně sazeb.“
Vyšší sazby v USA kvůli zpřísňování měnové politiky americké centrální banky Fed by totiž mohly přilákat část zahraničního kapitálu na trh USA. Trhy ale v současnosti nevěří, že by Fed do konce roku zvýšil úrokové sazby. Ovšem růst sazeb již v prosinci nevyloučil například šéf pobočky Fed v San Franciscu John Williams.
