Polostátní ČEZ téměř týden otálel se zveřejněním informace, která měla potenciál významně ovlivnit jeho cenu na burze. Za předloňský prohřešek dostala energetická společnost loni v listopadu milionovou pokutu od České národní banky. O verdiktu, na nějž ČEZ zareagoval žalobou, ale překvapivě dosud nikdo neví. Zůstal ukrytý mezi spoustou dokumentů, které ČNB zveřejňuje na svém webu.
Konkrétně šlo o návrh ministerstva financí na výši dividendy ČEZ v roce 2022. Stát jakožto majoritní vlastník energetiky tehdy svým návrhem hodlal navýšit výplatu dividend akcionářům takřka o deset procent. ČEZ ale tuto informaci zveřejnil až o šest dnů později. Téměř rok a půl trvající bitvu právníků ČEZ a centrální banky uzavřela v listopadu ČNB verdiktem o milionové pokutě.
„Účastník řízení se uznává vinným tím, že jako emitent akcií obchodovaných na veřejných trzích co nejdříve neinformoval právními předpisy stanoveným způsobem veřejnost o protinávrhu akcionáře České republiky – ministerstva financí k bodu řádné valné hromady účastníka řízení na zvýšení dividendy za rok 2021 o čtyři koruny na částku celkem 48 korun na akcii a na odloženou splatnost dividendy za rok 2021 na prvního listopadu 2022, který obdržel dne 14. června 2022 v 16:30 hodin a který splňoval znaky vnitřní informace,“ uvedla na adresu ČEZ ve svém rozhodnutí z listopadu loňského roku Česká národní banka.
Jedinou veřejně známou informací o výši plánované dividendy ČEZ v okamžiku přijetí návrhu ministerstva financí přitom byl dosavadní návrh vedení energetické společnosti vyplatit dividendu 44 korun na akcii ze zisku roku 2021. Tak tomu bylo ještě dalších šest dnů, až dvacátého června 2022 ČEZ oznámil existenci a výši dividendového protinávrhu ministerstva financí.
Jako první 20. června ráno napsala agentura Bloomberg, že ke stávajícímu návrhu představenstva ČEZ existuje protinávrh státu. Sama firma publikovala informaci včetně státem navrhované výše dividendy až odpoledne.
Výše navrhované dividendy je přitom důležitou informací, podle které se řídí investoři při nákupu i prodeji akcií na burze. Povědomí o plánované vyšší dividendě navrhované státem coby držitelem takřka sedmdesátiprocentního podílu v ČEZ by investory mohlo přimět ke změně strategie. „Veřejně obchodované společnosti musejí uveřejňovat informace, které jsou významné pro všechny akcionáře a mohou mít dopad na cenu akcií,“ zdůrazňuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Rozdíl mezi návrhem vedení ČEZ a ministerstva financí přitom činí téměř 2,2 miliardy korun, sumy, která navíc měla novým návrhem státu plynout akcionářům. „Ohledně protinávrhu bylo možné dospět již v okamžiku jeho doručení k závěru, že by měl poté, co by se stal veřejně známým, pravděpodobně významný dopad na cenu akcií,“ dodává ČNB.
Původní rozhodnutí ČNB padlo už koncem loňského července, ČEZ se odvolal, centrální banka ale v listopadu své původní rozhodnutí potvrdila. „Společnost ČEZ pokutu ve výši milion korun uloženou ze strany ČNB uhradila,“ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž s tím, že společnost s verdiktem přesto nesouhlasí.
„Vzhledem k tomu, že se s předmětným rozhodnutím Bankovní rady ČNB a postupem České národní banky společnost ČEZ neztotožňuje, podala v zákonné lhůtě správní žalobu,“ dodal Kříž. Šestidenní prodlevu firma v odvolání vysvětlila přípravou podkladů pro „finalizaci stanovisek představenstva“ k protinávrhu státu.
„Jde o spor, který více než co jiného ukazuje na nejasnost a nejednoznačnost ustanovení upravujících fungování našich finančních trhů,“ je přesvědčen poradce společnosti Moore Czech Petr Kymlička. Podle menšinových akcionářů je komunikace uvažovaných dividend ČEZ obecně dlouhodobě nedostatečná. „Stát neumí s akcionáři návrh dividendy diskutovat dopředu. O to spíš, když už předem ví, kolik bude od ČEZ chtít, což je zapracováno v návrhu státního rozpočtu. Je to velice nestandardní chování, zvláště u tak velké firmy, jako je ČEZ,“ říká menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr. Podle něj „asymetrické povědomí o plánované výši dividendy otvírá prostor pro potenciální insider trading“. Tedy že zadržení návrhu ministerstva mohlo umožnit obchodování s využitím informací, které nejsou veřejně známé.
„Pravděpodobně tu jsou lidé, kteří vědí, jaká jsou očekávání státu ohledně výše očekávané dividendy ČEZ, a kteří s touto informací mohou nějak naložit,“ uvažuje Šnobr. Podle něj se každý rok otevírá čtyř- až šestiměsíční okno, v jehož průběhu mohou teoreticky na burze obchodovat lidé s povědomím o přibližné výši státem požadované dividendy až do okamžiku, než stát svůj návrh oznámí oficiálně.
„Ministerstvo financí se obecně snaží být ve své komunikaci ohledně výkonu akcionářských práv v ČEZ maximálně konzervativní a vyvarovat se zveřejňování jakýchkoliv kurzotvorných informací,“ hájí úřad mluvčí ministerstva Stefan Fous.
V loňském roce ČEZ oznámil za rok 2022 výplatu rekordní dividendy 117 korun na akcii. Obecně hodlá energetika v dividendách vyplácet v příštích letech šedesát až osmdesát procent svých ročních zisků.
