Jak zhodnocovat nemovitosti? Velmi slibný je komunitní management, říká Lenka Preslová z Crestylu
Postavit dobrý projekt už dnes v developmentu nestačí. Je třeba se stále více zabývat tím, jak v něm lidé žijí, jak se cítí a zda tam rádi tráví čas. Právě to je téma pro komunitní management. „Myslím si, že skrývá velký potenciál k tomu, aby hodnota a konkurenceschopnost nemovitostí rostly,“ říká komerční ředitelka společnosti Crestyl Lenka Preslová v podcastu Trendy v udržitelnosti, který ve spolupráci s e15 přináší projekt [ta] Udržitelnost.
Developerská společnost Crestyl se před lety začala zabývat novou disciplínou. Souviselo to s výstavbou areálu DOCK v pražské Libni, kde postupně v několika budovách vyrostlo 100 tisíc metrů čtverečních převážně kanceláří, ale i obchodů a provozoven služeb. Crestyl po dokončení projekt neprodal, ale ponechal si ho ve svém investičním portfoliu.
„Někde po té cestě jsme se ohlédli a viděli jsme dobře postavené budovy, dobře odvedenou práci, ale zároveň jsme si začali mnohem více všímat i života té lokality, kde vzniklo i několik rezidenčních projektů. Začali jsme sledovat, jakým způsobem jsme ji změnili, jak působíme v rámci sousedství. Začalo to eventy, které jsme pořádali pro lidi z kanceláří a bytových domů, a postupně to přerůstalo v další aktivity,“ popisuje Lenka Preslová. Firma se tak přirozenou cestou pustila do komunitního managementu. Jeho cílem je, aby se uživatelé v daném místě dobře cítili, užívali si ho a rádi tam trávili svůj čas.
Crestylu se osvědčily aktivity, které přinášejí zábavu či zpestření. Dobře funguje také snaha propojovat lidi z firem sídlících v kancelářských prostorách a pomáhat jim navazovat partnerství. Slabší už je odezva na nabídku, která vyžaduje aktivní spolupráci uživatelů. „Snažili jsme se organizovat třeba sportovní aktivity. A tam jsme viděli, že sport už není úplně pro každého, takže se zužuje skupina lidí, která má zájem se něčeho takového zúčastnit,“ přibližuje Preslová.
Z benefitu se stal strategický nástroj
Komunitní management už dnes promlouvá i do samotného pojetí projektů. Nesmí v nich chybět zejména stravovací zařízení, ale i další služby. Aby ovšem dobře fungovaly a v daném místě prosperovaly, je podle Preslové důležité dobře poznat budoucí uživatele projektu, tedy zejména firemní nájemce. „Je velký rozdíl, pokud u vás sídlí mladá IT společnost, kde je většina lidí ze zahraničí a pracují tady, anebo pokud je to velká bankovní korporace. Každá cílová skupina může mít rozdílná očekávání, co se týče obsahu služeb a náplně komunitního managementu, který pro ně děláme,“ podotýká manažerka Crestylu.
Komunitní management se podle ní postupně stává z benefitu pro uživatele a obyvatele projektu strategickým nástrojem, jímž se developer snaží vylepšovat prostředí, které nabízí, a zvyšovat konkurenceschopnost své nemovitosti. „Když se dnes podíváte na kancelářské novostavby nebo retailové projekty, z technického hlediska jsou jejich standardy velmi podobné. Nájemce pak hledá rozdílový faktor,“ říká Preslová.
Firmy si zároveň čím dál více uvědomují hodnotu lidského kapitálu, takže chtějí nabízet atraktivní pracovní prostředí. Komunitní management je přitom hlavně pro lidi. Nabízí tak velkou příležitost zvyšovat oblibu nemovitosti a tím i její hodnotu. „Vnímáme to hlavně z dlouhodobého pohledu jako velký přínos pro celkový byznys,“ dodává Preslová.
Od covidu vládne větší opatrnost
Klientské nároky se vyvíjejí a v posledních letech je výrazně ovlivňuje tlak na udržitelnost. Firmy jsou totiž ve stále větší míře nuceny vykazovat, jaký má jejich podnikání dopad na okolní svět. U sídla podniku a vlastní uhlíkové stopy to obvykle začíná. Zájem o udržitelná řešení se podle Preslové mění v určitých vlnách. V poslední době nastalo zpomalení, které vyplývá z rozhodnutí Evropské unie odložit některé požadavky vůči firmám. Vliv má ale i ekonomická nejistota, která přetrvává. „Myslím si, že od období covidu je vidět, že firmy mnohem více zvažují svá rozhodnutí a řeší, kam investovat. Výhledy se snaží mít spíš krátkodobější, protože plánování dlouhodobé budoucnosti je složitější,“ říká Preslová.
Zmíněné zpomalení je tak vidět třeba v přechodu na elektromobilitu. Bylo období, kdy technologická změna v dopravě zrychlovala. Řada firemních nájemců přišla s požadavkem, že potřebuje do pár let nabíjecí stanice pro celou svou flotilu, která bude kompletně elektrická. „Nyní firmy stále deklarují, že budou přecházet na elektromobily, ale je to rozloženo do delšího časového období, případně se nejedná o sto procent vozového parku, ale jenom o nějakou část. Takže tam vidím, že už to možná není tak horké téma,“ usuzuje komerční ředitelka Crestylu.
Staví dnes developeři budovy šité na míru konkrétním uživatelům, nebo spíše univerzálnější řešení? Proč splnění norem k dobrému fungování budov často nestačí a jak se už v přípravě do projektu promítá člověk? Je pro ženu těžké vystoupat na vrcholnou pozici ve stavebnictví? Čelí tam předsudkům? Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Lenkou Preslovou.
