ECB zdeformovala trh s dluhopisy. Řecko a Česko si nyní půjčují za stejný úrok

šéf ECB Mario Draghi

šéf ECB Mario Draghi Zdroj: Profimedia.cz

Mario Draghi v Davosu
Šéf ECB Mario Draghi
Mario Draghi
Takzvaná pozitivní nákaza, jak prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi říká příznivému vlivu zlepšené situace na finančních trzích, se v reálné ekonomice zatím ještě neodráží. To se ale změní a ekonomika eurozóny se ve druhém pololetí zotaví. Draghi to řekl na ekonomickém fóru v Davosu. Přispět má k tomu uvolněná měnová politika ECB.
ECB, Mario Draghi
6
Fotogalerie

Důvěryhodnost Řecka se v očích investorů do státních dluhopisů poprvé od finanční krize srovnala s úrovní České republiky. Vypovídá o tom úrok požadovaný investory za půjčku oběma zemím. Poprvé od září roku 2009 jsou totiž investoři ochotni půjčit oběma zemím za stejný úrok. Podle dat agentury Thomson Reuters tak například investoři za desetiletou půjčku požadují v obou případech roční úrok na prahu 1,4 procenta. Obě země přitom představují v rámci zemí osmadvacítky opačné póly dlužnického spektra.

„Měnová politika Evropské centrální banky dokázala natolik zdeformovat trh, že diskuze o tom, co znamená daná výše výnosu dluhopisu, takřka přestala mít význam,“ říká ekonom J&T Banky Petr Sklenář. ECB v září oznámila záměr dále uvolnit svou měnovou politiku, tváří v tvář zhoršení ekonomických vyhlídek zemí eurozóny. Podle ekonomů investoři v důsledku přestali rozlišovat reálnou rizikovost dlužníků z řad evropských zemí. „Úroky z dluhů poklesly i v těch zemích, které mají k finanční stabilitě a zdravým veřejným financím hodně daleko,“ zdůrazňuje ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Zatímco Řecko je s ohledem na velikost své ekonomiky nejvíce zadluženou unijní zemí, Česko se v závěru léta vešlo v žebříčku eurostatu do pětice nejlepších. Ještě nedávno přitom investoři mezi řeckým a českým dluhem striktně rozlišovali.

Zatímco před rokem Česko bylo schopné půjčit si peníze za roční úrok dvě procenta, Řecko si půjčovalo za dvojnásobek. „Nezastávám názor, že by aktuální výnos řeckého dluhopisu okolo 1,3 procenta investora adekvátně kompenzoval za podstupované riziko,“ říká ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Ačkoli politika ECB nahrála poklesu úrokových nákladů napříč eurozónou, nejvýraznější úsporu pocítily země ještě nedávno brané jako problémové. Výrazně ušetřila například i Itálie skloňovaná jakožto možná rozbuška příští finanční krize. Řím si nyní dokáže půjčit peníze za třetinový úrok než ještě na počátku letošního roku. „Investoři začínají být zoufalí z klesajících výnosů na dluhopisech, proto kupují i papíry rizikovějších zemí. V případě, že se situace v jižním křídle eurozóny začne zhoršovat, může se honba za vyššími zisky ukázat jako fatálně špatná,“ upozorňuje ekonom BH Securities Štěpán Křeček.