Až třicet procent za pět týdnů. Tolik dokázala investorům za zhruba pět uplynulých týdnů vydělat akciová burza v Turecku, která se zhruba od poloviny října potýká s měnovou krizí i s neřízenou inflací. Akciový boom na pozadí hospodářského chaosu má pochopitelně háček, a to v podobě zhroucené turecké liry. Ta se totiž za stejnou dobu obdobnou silou propadla, a zahraničním investorům tak zbyla v rukách kulatá nula. Téměř třetinový růst akcií především Turkům pomáhá zvládnout palčivý růst cen. Akcie jsou totiž vedle kryptoměn jediným řešením, jak v zemi nepřijít o úspory.
„Domácí investoři na turecké burze nahrazují ty zahraniční, kteří se zřejmě budou ze země stahovat, pokud bude lira dál ztrácet. Pro tamní investory jsou akcie vedle zahraničních aktiv způsobem, jak se bránit proti inflaci, nevydrží to však věčně,“ vysvětluje ekonom Patria Finance Tomáš Vlk s tím, že rezignace zahraničních investorů na turecké akcie může směr chodu tamní burzy obrátit. „Vše nyní stojí na tom, jak lira i další náběh na měnovou krizi ustojí,“ zdůrazňuje.
Turecké burze vévodí zejména sázky na tamní exportéry. Těm totiž pád liry podstatně zlepšuje pozici. „Na tamní vývozce na jedné straně nedopadá špatná ekonomická situace v takové míře, na druhé straně jim padající lira pomáhá k růstu. Díky tomu v turecké liře cena akcií roste,“ vysvětluje analytik Tomáš Tyl ze společnosti Fichtner. Zatímco tak turecká lira padá, exportní akcie drží hodnotu. „Exportně orientovaný byznys není situací z pohledu investorů ohrožen,“ dodává Tyl.
Burza v Ankaře ovšem láká i rizikové investory, kteří sázejí na to, že Turecko se z problémů vymaní. „Řada tureckých titulů se nachází na extrémně nízkých valuačních úrovních,“ připomíná portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Příkladem je podle něho krok španělské banky BBVA, která zvýšila podíl v tureckém finančním domě Garanti s cílem využít extrémně nízkého ocenění jeho akcií na turecké burze.
Akcie přitom nejsou jedinou pojistkou Turků proti finančním otřesům v zemi. „Objemy obchodů s bitcoinem v posledních týdnech rostou, protože tamější autoritářská vláda systematicky podkopává svou oficiální měnu,“ uvádí expert kryptoměnového portálu CoinDesk David Morris.
Požár na tureckém měnovém trhu, při němž se lira propadla vůči hlavním světovým měnám na historické minimum, odstartovalo tento týden již čtvrté snížení úrokových sazeb v řadě ze strany tamní centrální banky. Investoři tak propadli obavám z dalšího zrychlení růstu cen a dalšího měnového šoku.
„V případě, že bude inflace v Turecku pokračovat v růstu, což kvůli snižování úrokových sazeb pravděpodobně bude, lze očekávat, že turecká lira bude pokračovat v oslabování,“ předpokládá analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Ekonomové i burziáni vyčítají turecké centrální bance, že nepřímo naplňuje názory prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který dlouhodobě hájí politiku nízkých úrokových sazeb, a to i v prostředí strmě rostoucí inflace. Prezident otřásl trhy poprvé už letos v březnu, kdy do čela centrální banky jmenoval stoupence uvolněné měnové politiky Sahapa Kavcioglua.
