Zavedení mimořádných daní pro bankovní sektor či energetické firmy může do budoucna poškodit český kapitálový trh i v očích zahraničních investorů, varuje předseda představenstva investiční společnosti Conseq Richard Siuda. „Nejhorší je nejistota, co, kdy a jak bude vypadat,“ říká k politickým debatám o tomto tématu v rozhovoru pro deník E15. V rozhovoru také prozradil, do jakých fondů letos klienti Consequ posílají nejvíce peněz.
Jak se letošní propady na finančních trzích projevují v chování klientů? Jsou nervóznější, volají vám?
Zatím to moc nepozorujeme. Když se podíváme na poměr vkladů a výběrů, tak výběry máme o trochu vyšší, než tomu bylo za stejné období loňského roku. Ale vklady máme výrazně vyšší. Takže bilance je celkově pozitivní a lepší než v minulém roce. Trochu se změnila struktura toho, do čeho klienti investují. A to je hodně spojené s pohybem úrokových sazeb.
Letos jsme zaznamenali úspěch s fondy, jejichž výnos je navázaný na repo sazbu České národní banky. Jeden takový fond už jsme měli, fond kvalifikovaných investorů, a zhruba v polovině letošního roku jsme založili takový fond i pro retail, tedy klienty s menšími objemy vkladů. Z hlediska čistých vkladů jde letos o nejúspěšnější fond.
Kolik peněz přiteklo?
Retailový repo fond jsme založili 12. července. A máme tam nyní ve správě přes dvě miliardy korun. A obdobný fond kvalifikovaných investorů měl na začátku roku ve správě okolo miliardy korun a nyní je tam zhruba 6,5 miliardy. Takže jen do těchto dvou fondů přiteklo letos přes sedm miliard korun.
Jinak zvýšenou nervozitu nepozorujeme. Je to asi i tím, že lidé mají spoustu jiných starostí. Je tu téma energií, války na Ukrajině, obavy o budoucnost či vysoká inflace. Takže to zatěžuje hlavy lidí mnohem víc, než to jak se vyvíjí hodnota jejich investic. A další věc může být ta, že přece jen od velké finanční krize v roce 2008 se změnila struktura investic. Ubylo těch jednorázových a mnohem více se klienti naučili investovat pravidelně. A při pravidelných vkladech jsou přece jen méně citliví na to, co se na trzích zrovna děje.
Nesnižují lidé u pravidelných investic částky, které měsíčně posílají? Přece jen tu máme vysokou inflaci, což ubírá lidem z disponibilních příjmů…
Tohle se určitě děje. Ale spíš než by lidé vklady snižovali, tak je úplně zastavují. Což není problém udělat. Ale počet lidí, kteří přerušují své pravidelné investice, je podobný či jen o málo vyšší než v předchozích letech. Nejde o nějaký dramatický nárůst.
A jak je tomu u penzijních fondů?
Tam to má tu nevýhodu, že přicházíte o státní příspěvek, pokud platbu nepošlete. Případně to nemůžete daňově využít. Tam je počet lidí, kteří pozastavují platby, ještě menší. Přece jen doplňkové penzijní pojištění berou klienti víc jako něco, co je hlavní rezerva na stáří. Takže tam nevidíme výrazný pokles „platební morálky“.
Když jsme u penzijních fondů… lidé v Česku do nich spoří poměrně nízké průměrné částky. Současné makroekonomické prostředí případnému navyšování asi moc neprospívá, předpokládám?
Určitě se může projevit to, že současná inflace snižuje mnoha lidem kupní sílu natolik, že budou muset šetřit na výdajích na „zbytné věci“. Třeba právě na dlouhodobé spoření, které pro ně má menší důležitost než úhrada základních nákladů. Ale věříme tomu, že se to zase přehoupne, že se ekonomický cyklus zase zvrátí a pak se to může posunout dál. Donedávna průměrný příspěvek posílaný ať už do podílových, či do penzijních fondů průběžně narůstal. Nyní se tento trend může na chvíli přibrzdit, ale časem zase zrychlí.
Jak se vyvíjí zájem o dluhopisové fondy? I ty jsou podobně jako repo fondy vzhledem k růstu výnosů u dluhopisů atraktivnější než v minulosti.
Zatím ne tak moc, jak bychom si přáli. Snažíme se naše klienty a obchodní partnery upozorňovat na to, že na dluhopisových fondech vznikají příležitosti, jaké jsme tady skoro patnáct let neměli. U běžného dluhopisového fondu nyní můžete mít výnos do splatnosti k sedmi procentům. U fondů high-yield dluhopisů, tedy vysoce úročených, se můžete dostat až někam k deseti procentům. To je něco, co se snažíme hodně ukazovat. Ale při výnosu téměř bez rizika na repo fondech, kde hodnota vkladu narůstá lineárně, se hůř přesvědčuje. A my se jim snažíme vysvětlit, že časem, až se otočí trend úrokových sazeb, půjdou dolů i výnosy do splatnosti dluhopisů, tedy porostou jejich ceny a vy budete moci na dluhopisech vydělávat podstatně víc, než činí dnešní výnos do splatnosti. Ale musíte nastoupit včas.
Hodně peněz stále leží v původních penzijních fondech. Jim teď situace okolo výnosů dluhopisů nahrává, tedy měly by mít vyšší výnosy…
Je tomu tak. Transformované fondy z toho budou hodně těžit, protože v portfoliích je i spousta krátkodobých dluhopisů a také hotovosti, která se může zhodnotit přes repo operace. Takže po spoustě let, kdy se výnosy transformovaných fondů blížily nule, se můžeme v tomto a také příštím roce těšit na mnohem zajímavější výnosy. Letos ještě budou výnosy trpět tím, že když šly nahoru výnosy do splatnosti, tak šly ceny dluhopisů dolů. Takže zejména fondům, které drží větší podíl dlouhodobých dluhopisů, to ubírá výnos. Ale v příštím roce tento efekt zmizí a výnos bude podstatně vyšší.
Přesouvají lidé peníze z transformovaných fondů? Nebo je to trend, který už ustal?
Nikdy se to nedělo zcela masově. Vlastně se tomu nikdo příliš nevěnoval. My jsme byli jedni z mála na trhu, kteří aktivně oslovovali klienty a říkali jim, aby přešli z transformovaných fondů do účastnických. A myslím, že se na tom nic moc nezměnilo. Ale už jsme na přesvědčování ubrali, protože kdo chtěl, tak už to za devět let udělat mohl. A druhá věc je, že výnosy transformovaných fondů nyní budou lepší. Takže důležitost přestupu trochu opadá.
Z(a)tracená čísla – Pronájmy bytů:
Vláda opět projednává účet dlouhodobých investic, nově je nazvaný investiční penzijní účet. Jak se díváte na tento produkt jako Conseq?
Z naší strany jde o pozitivní krok. Měli jsme zde daňově podporované dva produkty – doplňkové penzijní spoření a investiční životní pojištění. A myslíme si, že není důvod to mít takto omezené. Investiční penzijní účet nabízí, že můžete mít jako podkladové aktivum téměř cokoli. A můžete na to čerpat daňové úlevy. Když mohou mít lidé peníze v investičním životním pojištění, které je dává do investičních fondů, tak proč bychom nemohli mít peníze v investičních fondech nebo jiných investičních nástrojích nakoupených napřímo a také na to čerpat daňové úlevy. Takže za nás to je krok dobrým směrem.
A budete tento produkt případně nabízet?
Ano.
Na jaře se v tisku objevil výrok či návrh ministra financí Zbyňka Stanjury, že chce změnit zdanění investičních fondů, a nebylo zcela jasné, jakých typů fondů se to má týkat. Děje se něco okolo tohoto?
Na Asociaci pro kapitálový trh jsme to řešili. Vnímali jsme to tak, že to nebyl návrh ministra Stanjury. Bylo to tak, že v rozhovoru mluvil o tom, že existuje řada daňových výjimek a že je potřeba se na ně podívat. A když byl dotázán na konkrétní příklad, tak mu na mysl vytanuly investiční fondy. Ale myslím, že to bylo spíš z důvodu diskuzí právě ohledně specifických fondů kvalifikovaných investorů, které nejsou nabízeny veřejnosti a jsou dělány na míru nějaké úzké skupině investorů, kteří tímto přebalují svůj standardní byznys. A tam chápu, že to může ministerstvo dráždit. A že to může být sporné, tedy otázka, zda má takový fond čerpat daňové výhody.
Ale jinak máme informace, že ministerstvo o změnách pro běžně nabízené fondy neuvažuje. A ani by to nedávalo smysl. Na jedné straně by stát zaváděl investiční penzijní účet a podporoval lidi ve spoření do fondů a na druhou stranu by chtěl fondy výrazněji zdaňovat. A je třeba si uvědomit, že v rámci jednotného evropského trhu jsou fondy jednoduše převoditelné do jiné země. Takže by je mohly investiční společnosti začít zakládat v Irsku či v Lucembursku. A dál by mohly být nabízeny v Čechách.
A jak se díváte z hlediska dopadů na tuzemský kapitálový trh na debaty ohledně mimořádného zdanění bank či energetických firem?
Myslím, že nejhorší je nejistota, co, kdy a jak bude vypadat. Protože se dá říci, že se jedná o kurzotvorné informace. A to, že se chvíli mluvilo o nějaké formě a vzápětí o jiné, vnášelo mezi investory nejistotu. Může to do budoucna poškodit český kapitálový trh i v očích zahraničních investorů. Může to odradit i emitenty od vydání akcií na pražské burze.
Zohlednili jste tuto nejistotu i v portfoliích fondů Consequ?
Nebylo to pro nás úplně zásadní. Byly doby, kdy jsme v portfoliu našeho středoevropského akciového fondu měli ČEZ jako jednu z hlavních pozic. Nyní je jeho podíl v portfoliu nižší. Na druhou stranu věříme tomu, že se situace uklidní. A pro dlouhodobého investora to, že vám seberou mimořádné zisky například v nejbližších třech letech, nemění z dlouhodobého pohledu nic na tom, že firma může být dobrá a že má potenciál přinášet zajímavé výnosy. Pro investory navíc může být zajímavé, že si stát bude chtít stáhnout z ČEZ vyšší dividendy. Takže to není úplně jednosměrné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
