Jen když už není zbytí. Firmy ignorují německou burzu, vstoupí raději kamkoli jinam
Koncem devadesátých let to patřilo takřka k bontonu, dnes jde ale spíše o faux pas či projev zoufalství. Jít se svou firmou na německou burzu totiž letos do konce září napadlo jen dva tamní byznysmeny. Za celý loňský rok pak vstoupily na frankfurtský parket pouhé tři firmy. Statistiky nastavují zemi kritické zrcadlo. O čtvrtstoletí nazpátek si totiž stejný počet firem chodil do Německa pro kapitál prakticky co týden, přičemž na vrcholu zájmu o tamní IPO se roční příliv firem blížil dvěma stovkám. Podle znalců je nezájem byznysu o vstup na burzu odrazem zastaralé struktury německé, a potažmo i celé kontinentální ekonomiky, ale i větší aktivity soukromého kapitálu. Pro vstup na burzu tak prakticky přestávají existovat důvody a investoři přicházejí o nové příležitosti.
„Hlavním důvodem poklesu primárních akciových úpisů obecně, a na frankfurtské burze konkrétně, je masivní nárůst objemu peněz spravovaných fondy soukromého kapitálu, tedy private equity,“ uvádí investiční stratég Conseq Investment Management Michal Stupavský. Rozvoj menších začínajících firem je tak podle něho nyní výrazně více financován právě fondy soukromého kapitálu, takže vlastníci nemají zdaleka takovou potřebu jít si na veřejnou burzu pro čerstvý akciový kapitál, jak tomu bylo v devadesátých letech.
Spektrum příčin je ale podstatně širší. „Je tu tužší regulace, která firmy od IPO odrazuje. Rovněž je tu celkově menší trh technologických firem, které tvoří velkou část IPO v posledních letech,“ říká analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl s tím, že v Německu je navíc tradiční model rodinných firem, které nechtějí nad svými byznysovými potomky ztrácet kontrolu uvedením na burzu.
V podstatě absolutní investorský nezájem o Německo, a to i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi, dokumentují statistiky poradenské společnosti EY za uplynulých pět let. Zatímco od roku 2019 vstoupilo na německou burzu dohromady 35 firem, ve Francii to byl téměř dvojnásobek. Řádově vyšší čísla přitom za stejná léta vykázaly trhy jako Švédsko či Velká Británie. Zatímco Stockholm přivítal 186 firem, Londýn rovných 190. I tak šlo ale o čísla zcela nesrovnatelná s hlavními mimoevropskými destinacemi pro IPO. Do Ameriky totiž ve zmiňovaných pěti letech vstoupilo 1030 firem a na čínské burzy pak 2340, tedy sedmašedesátkrát tolik než do Německa.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
