V době vzestupu pandemie zažily makléřské firmy a platformy v Česku i v zahraničí velký příliv nových klientů. Tehdejší propady na akciových trzích chtěli využít k levným nákupům. A přibývají i dnes, jen k tomu mají podle Richarda Podpiery, generálního ředitele Patria Finance, jiný důvod. „Naši noví klienti přemýšlí, jak investovat volné peníze,“ říká v rozhovoru pro e15 šéf makléřské firmy a dodává, že velký zájem mají tito retailoví investoři o burzovně obchodované fondy (ETF). Patria je ale připravená nabízet i nový státem podporovaný dlouhodobý investiční účet.
Podpiera se zamýšlí také nad tím, co by mohlo rozhýbat tuzemský kapitálový trh. „Kdyby se stát rozhodl ještě některé další firmy privatizovat a dát je na burzu, to by určitě pomohlo,“ podotýká manažer Patrie, která je součástí finanční skupiny ČSOB. Důležité je však podle něj i investiční prostředí, jaké stát nastavuje.
Před třemi lety v souvislosti s covidem začaly padat ceny akcií na světových trzích, což vzbudilo velký zájem investorů. Mnoho tuzemských si tehdy otevřelo účet u brokerů. Jaký je zájem o investování dnes?
Počet klientů, kteří investují naším prostřednictvím, stále roste, i když to není taková vlna jako třeba v roce 2020. A objemy obchodů těchto individuálních investorů jsou víceméně podobné jako loni, což je úspěch, protože to byl rekordní rok. Takže jsem celkově spokojený.
O jaké nástroje mají investoři největší zájem?
Řada nových klientů má zájem o investice do ETF (exchange traded funds, burzovně obchodovaných fondů – pozn. red.). To je velký rozdíl oproti období pandemie, kdy výrazně klesaly ceny akcií, lidé v tom viděli příležitost a začali obchodovat a investovat do jednotlivých titulů. Noví klienti už nejsou při otevírání účtu motivováni propadem trhů, přemýšlí, jak investovat volné peníze. A slyšeli, že efektivní cestou jsou investice do ETF, u nichž jsou velmi nízké poplatky. V porovnání s aktivně řízenými podílovými fondy jsou to opravdu jen zlomky. Ale podle mě je nejlepší jít cestou diverzifikace, rozložení investic. Část peněz investovat do aktivně spravovaných fondů a část samostatně do indexových. Kdo chce dlouhodobě investovat, například aby se zajistil na stáří, ten se bez akcií nebo akciových fondů stejně neobejde, především pokud chce porážet inflaci.
Poslední rok dva se investicím objevil konkurent v podobě vyšších úrokových sazeb na spořicích účtech, termínovaných vkladech nebo v repo fondech. Objevují se dokonce názory typu, proč bych dával peníze do akcií, když v bance můžu bez rizika dosáhnout pěti procent zhodnocení. Jak na to reagují vaši klienti?
Nám počty investičních klientů i jejich vklady stále rostou. Spíš než že by klienti prodávali akcie, část peněz přesunuli z depozit například do fondů krátkodobých dluhopisů, které v rámci skupiny nabízíme. Ale chtěl bych připomenout, že ani těch pět procent na spořicích účtech inflaci neporáží. A do budoucna, až ČNB začne snižovat sazby, podobné výnosy u krátkodobých produktů začnou rychle klesat. I proto možná roste zájem o dlouhodobější dluhopisy, zejména pak o ty státní.
Nabízíte dluhopisy, nebo spíš dluhopisové fondy?
U nás je možné obojí. Pro nákup státních dluhopisů je potřeba mít alespoň 200 tisíc korun na investici. Dluhopis, například český vládní, si klient může najít a vybrat v naší platformě a pak už mu jenom zavolá makléř pro potvrzení finální ceny. Anebo si klient může koupit ETF, například na americké státní dluhopisy s různou délkou splatnosti. Takže umíme obojí.
Pozorujete mezi klienty, kteří k vám přicházejí v posledních letech, nějakou změnu? Přibývá například mladších investorů?
Naši klienti jsou často starší a jsou obvykle bohatší, než je tuzemský průměr. Ale když jsem se díval na nové klienty, kteří přišli letos, je jim mezi 25 a 55 lety a jsou věkově celkem rovnoměrně rozdělení. Mladých, ve věku 25 až 35 let, je zhruba čtvrtina.
A co ženy-investorky?
Mezi klienty máme výrazně více mužů, ale jsou mezi nimi samozřejmě i ženy. A není to zanedbatelné procento.
Jak se daří vaší automatizované investiční platformě Indigo? Údajně v konkurenci Portu či Fondee zaostává v počtu klientů.
Počty klientů nikdo přesně nezveřejňuje. Přibývají, je jich dost, ale samozřejmě je otázka, zda budou chtít nechat za sebe dlouhodobě rozhodovat algoritmy. V Patrii klientům kromě Indiga nabízíme možnost investovat samostatně a pravidelně přímo do ETF prostřednictvím naší platformy. Plánujeme tyto služby spojit, aby byly obě v jedné aplikaci, a pro klienty tak bylo jednodušší si vybrat.
Jak se Patria stará o své technologické zázemí?
Máme úplně novou mobilní aplikaci, v létě jsme do ní přidali možnost pravidelných investic. Je pěkná, moderní. Když jsme ji předváděli v Maďarsku, kde přebíráme pobočku KBC Securities, tamní kolegové byli nadšení. A přitom sami mají dobré aplikace pro klienty. Takže jsme s novou aplikací spokojení a brzy budeme muset vypnout tu starou, i když si ji někteří klienti oblíbili. Taky se chystáme modernizovat WebTrader. Dokáže sice hodně věcí, funguje skvěle, ale jeho vzhled je poněkud starší, takže příští rok mu uděláme facelift. Je to důležité i kvůli novým klientům. Čeká nás taky redesign webových stránek, kam chodí hodně klientů i neklientů, ale na mobilu se špatně čtou.
Ptám se na technologie a platformy také proto, že v posledních letech zesílila konkurence ze strany zahraničních brokerů, často nízkonákladových, kteří staví byznys právě na obchodních platformách či aplikacích, kde všechno, včetně prvního vstupu do jejich systému, můžete provést online. Jak silná konkurence to pro vás je?
Rozlišil bych dvě věci. Ta první jsou technologie. Otevřít si účet u Patrie je už možné digitálně, jen musíte naskenovat občanku a poslat korunovou platbu. Ještě letos chceme začít používat BankID a příští rok online zapojení nových klientů dále vylepšit. Takže investujeme, abychom byli konkurenceschopní. Druhou věcí je, že klienti jsou u nás, protože jim není jedno, kde mají peníze. Přece jen si je vydělali a jsou rádi, že ví, že jsme součástí velké finanční skupiny ČSOB, takže podléháme přísné regulaci a máme nastavené vysoké standardy. Takže jsou rádi za tohle zázemí.
Jak se připravujete na dlouhodobý investiční účet, který by snad měl projít parlamentem?
Jsme připraveni tento účet nabízet hned po schválení. A nabízet ho se všemi investičními produkty, které povolí zákon. Někteří klienti se na účet už i ptají, ale jinak povědomí o něm zatím není příliš velké, ještě to není téma. Bude hodně záležet na tom, jaké podmínky nakonec zákon nastaví. Výhodu produktu vidím v tom, že vlastně stát řekne, že podporuje i tento samostatný způsob investování kvůli zajištění na stáří. Díky němu se může nakumulovat slušný kapitál, což by mohlo prospět i českému kapitálovému trhu. Samozřejmě je pak potřeba, aby byla i dobrá nabídka aktiv, do kterých by mohli lidé investovat.
Co dalšího by podle vás mohlo český kapitálový trh rozhýbat?
Kdyby se stát rozhodl ještě některé další firmy privatizovat a dát je na burzu, to by určitě pomohlo. Hodně záleží i na investičním prostředí. Investoři musí věřit, že se nebudou každý rok měnit pravidla hry a že je diskuze, jako třeba nedávno o rozdělení společnosti ČEZ, nepoškodí. Takže jde i o to, co by stát dělat neměl, a sice znejišťovat investory. A nakonec je to i na nás, finančních firmách, abychom hledali firmy vhodné pro veřejnou primární nabídku (IPO), takové, kterým kapitálový trh umožní další, i mezinárodní růst.
Jak se mezi vašimi klienty vyvíjí zájem o investování na pražské burze?
Z dlouhodobějšího pohledu asi čtvrtinu obchodů tvoří nákupy a prodeje na pražské burze. Většina, okolo 60 procent obchodů, probíhá na amerických burzách. A zbytek dělají evropské akciové trhy. Poměry jsou dlouhodobě poměrně stabilní. Domnívám se, že kdyby klienti viděli zajímavé příležitosti v Praze, byl by jejich zájem větší. Přece jen mají pocit, že českým firmám víc rozumí, navíc je to investice v korunách, a není tedy třeba řešit konverzi měn. Takže určitě by zájem byl.
Co například varšavská burza?
Tam peníze klientů moc nesměřují. Ani Maďarsko moc netáhne. Momentálně nenabízíme ani rumunskou burzu, ale jsme na ni připraveni, pokud bude zájem klientů. I na těchto trzích mohou být zajímavé tituly.
V minulosti jsem se už setkal s tím, že se vaši finanční analytici nevyjadřují například k akciím Colt CZ. V souvislosti s investováním se navíc v poslední době hodně objevuje téma ESG, ekologicky a společensky odpovědného přístupu v podnikání i investování. Jsou tato témata ve velké bankovní skupině, do které Patria patří, nějak diskutována? Změnila v tomto ohledu vnímání zbrojního průmyslu například válka na Ukrajině?
Diskutujeme, ale naše pozice se nezměnila. Klienti samozřejmě akcie zbrojařských firem nakupovat a prodávat mohou, zprostředkováváme obchody se všemi akciemi na trhu. Ale další služby, jako je poradenství nebo analýzy, v některých případech poskytovat nemůžeme.
Richard Podpiera (49)
|
Dochází uvnitř skupiny ČSOB ke konkurenčnímu boji? Přece jen Patria nabízí zejména ETF fondy, zatímco Asset Management podílové fondy. Nebo hledáte synergie?
Oba byznysy spadají pod jednoho člena představenstva, takže jsou řízeny společně. Management se shoduje v tom, že když budeme nabízet co nejširší a nejlepší investiční služby, pomůže nám to všem. Například klient by mohl hledat ETF nebo akcie u jiného brokera a takto zůstává ve skupině. A zároveň může mít v portfoliu i podílové fondy. Samozřejmě občas diskutujeme o nastavení, ale nejsme přímí konkurenti, kteří by si nepomáhali.
Ptám se i proto, že s podílovými fondy jsou, na rozdíl od ETF, spojené poměrně vysoké poplatky za správu, což generuje investiční společnosti nemalé příjmy.
Ano, výnosy z poplatků za správu jsou důležité. Na druhou stranu i my jako Patria vyděláváme. Snažíme se řídit poptávkou klientů. A když je zájem o ETF, poptávku uspokojíme, spíš než abychom se snažili klientovi za každou cenu prodat podílový fond.
