Ještě před dvěma lety se musel majitel pražského investičního bytu cítit téměř jako pitomec. Růst cen realit ustával a pronajmout byt znamenalo nasadit si před vymodleného zájemce klaunský nos a krom dobré ceny předvést i nějaké ty humorné kousky, polichotit pochvalou auta, ale třeba i vyvedeného uzlu na kravatě. Rok se s rokem sešel a scéna se bleskově změnila jako na divadle během pauzy. Z někdejšího dramatu pro majitele bytů se sice ani zdaleka nestala veselohra, žánrem ale připomíná neutrální rodinný film vhodný pro celou rodinu.
Pozice majitele bytu se jednoduše změnila jako nebe a dudy, a dokonce více, než by napovídala obrovská a stále nezvládnutá česká inflace aktivující doložky k nájemním smlouvám. Extrémní růst poptávky totiž mnohde dokázal vyšponovat růst nájemného ještě podstatně více. Na půdorysu metropole šlo primárně o levnější městské části, kde poptávka rostla nejrychleji. Tak třeba květnové nájemné na Praze 4 je momentálně v průměru o dvacet procent vyšší než před rokem.
Předložit nájemníkovi novou smlouvu s takto silným nárůstem sice nebylo pro každý žaludek, ale soudě podle statistik majitelé tuto disciplínu zvládali v jiných částech metropole dokonce ještě lépe. Na pražské čtyřce přitom meziročně klesly ceny bytů o bezmála devět procent. Výsledkem je klima, které v očích realitního investora může působit skoro jako rajský předpokoj.
Výnos je totiž oproti loňsku až dvojnásobný a zájemce o byt si tak může vhodným nákupem v Praze zamknout teoretickou doživotní rentu převyšující čtyři procenta. To možná vypadá aktuálně směšně, ale žádné strachy, ona ta česká inflace přejde, i kdyby všichni radní ČNB emigrovali na Bahamy.
Ale teď už je čas představit si výkladní skříň pražských realitních výnosů. Totiž vlastně skříně, ono je těch zlatých žil po Praze dokonce více, napočítal jsem pro vás ty nejzajímavější.
Začnu rovnou od největších pecek. Představte si, že nájemné na Praze 9, tedy v tradičním pražském dnu, pokud jde o ceny bytů i výši nájemného, narostlo za pouhý rok o 31,4 procenta. Levicovým čtenářům musejí rudnout tváře, majitelé bytů tím ale dělají jen první krůček k tomu, aby jejich nikoli triviální investice začala dávat smysl.
Ještě před rokem „vydělávali“ na svých bytech 2,8 procenta, a to už byla loni v květnu inflace na 15 procentech. Letos se výnos Prahy 9 zvýšil na 3,8 procenta, což je pražský nadprůměr. Investorům do zdejších bytů nicméně nepřeje relativní cenová stabilita, byty zde meziročně zlevnily „jen“ o dvě procenta. Asi proto, že Praha 9 byla už před rokem jednou z nejlacinějších vstupenek na pražskou realitní scénu.
Nejzajímavější investorské kombinace vznikly v Praze na průsečících cenového pádu a silně rostoucího nájemného. Ne, to určitě není překvapivé. Konkrétní lokality ale překvapit mohou. Tak například nejvyšší nárůst výnosu během jara nabízí Praha 7. Ceny tu klesly téměř o patnáct procent a nájmy naopak vystřelily o více než pětinu. Výsledkem je čtyřprocentní výnos, ještě loni byl jen 2,7 procenta.
Přes tři a půl procenta ročně nese v Praze momentálně sedm z deseti městských částí vyjma jedničky až trojky. Ale teď už je čas na fanfáru pro vítěze, kterým se stává... Praha 8. Loni byla na výnosu 2,9 procenta, dnes výnos nepatrně převyšuje čtyři procenta. Tak šťastnou ruku při výběru adekvátního nástroje penzijního připojištění.
