Češi jsou stále převážně opatrnými investory, už za pár let se to však může radikálně změnit. Mladí lidé do 35 let jsou totiž v investování čím dál tím aktivnější a nebojí se ani rizikovějších aktiv. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu zveřejnila Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
„U nastupující generace se investování stává zcela běžnou součástí hovoru s přáteli, předmětem společenské konverzace. A právě mladší lidé také častěji prohlašují, že se chystají investovat. V národě spořilů nám tak dorůstá investující generace,“ říká výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani. „Nastává velký generační zlom, kdy mladí lidé vnímají investice výrazně odlišněji než ti starší,“ souhlasí sociolog Jan Schmid z agentury Perfect Crowd.
Dokládá to například skutečnost, že v Česku loni opět stoupla popularita kryptoměn. Přímou zkušenost s nimi má už každý desátý Čech. Z těch, kdo investují pravidelně, je zahrnula do svého portfolia čtvrtina lidí. Celkově jsou kryptoměny mezi krajany šestým nejčastějším investičním produktem. „Krypto je typickým příkladem investice, která je podmíněná věkem. Pro spoustu mladých lidí to není investice, ale životní styl,“ podotýká Schmid.
Na co si dát pozor při investování do kryptoměn:
Zásadní rozdíl je i v kanálech, odkud mladí čerpají informace o světě investování. Zatímco starší lidé nadále upřednostňují klasické finanční poradce, nejmladší generace investorů ve věkové skupině 18 až 26 let uvádí podcasty, sociální sítě či influencery z YouTube.
Důvodů, proč se nastupující generace nebrání modernímu investování tolik jako ta starší, je podle odborníků několik. Velkou roli hraje samozřejmě digitalizace investování. „Dnes už si snadno můžete koupit akcie nebo kryptoměny i na pár kliků. Přispívá k tomu také politika centrálních bank a současná situace na trhu s bydlením,“ vysvětluje Schmid.
Dnešní dvacátníci na základě Schmidova mínění nedosáhnou na rozdíl od svých rodičů kvůli vysokým úrokovým sazbám na hypotéky. Zároveň však nechtějí, aby se jim jejich úspory rozplynuly v inflaci, a právě to je motivuje k investování. Experti se shodují, že je to pozitivní trend, protože demografická křivka je neúprosná, a čím je člověk mladší, tím méně se může spolehnout na to, že mu státem garantovaná penze v pozdějším věku vystačí na zachování stávající životní úrovně.
Může to však mít i stinné stránky. „Zejména mladí muži často mají ohledně investic vysoké sebevědomí a berou je jako zkratku k úspěchu. Chtějí se k bohatství proinvestovat a klidně jsou schopni se zadlužit, aby na investice měli,“ varuje Schmid.
Češi nicméně celkově zůstávají podle průzkumu AKAT konzervativními investory. Pouze čtyři procenta respondentů se ve světě investic považují za zkušené hráče. Více než třetina spoluobčanů nikdy neinvestovala a nemá to ani v plánu. Ve srovnání se západní Evropou tedy stále velmi vysoký podíl. Jako nejčastější překážku, která jim bráni v investování, Češi zmiňují strach ze ztráty investovaných peněz.
Nejoblíbenější investicí zůstávají v tuzemsku nemovitosti. „Potvrzuje to náturu českého národa, že není nic lepšího než cihla, na kterou si mohu fyzicky sáhnout,“ podotýká předseda AKAT Martin Řezáč. Za nejhorší investici označila většina respondentů ojetý automobil.
Čechy v minulém roce nerozhýbala k větší aktivitě na finančních trzích ani nynější vysoká inflace. Jako hlavní důvod, proč se rozhodli začít investovat, ji uvedlo pouze jedenáct procent osob. „To je velice překvapivé zjištění, vezmeme-li v potaz, že máme za sebou nejméně rok a půl, kdy jsou lidé doslova masírováni médii, aby něco dělali se svými penězi a nenechali je válet v šuplíku. Osobně jsem čekal, že ten inflační faktor bude hrát významnější roli,“ myslí si Řezáč.
V roce 2023 AKAT očekává v investiční aktivitě Čechů mírný pokles, což má souvislost hlavně s nastupující hospodářskou recesí a vysokými úrokovými sazbami. „Mělo by ovšem jít spíše o krátkodobý výkyv,“ domnívá se Řezáč.
Jaké měli Češi investiční produkty v roce 2022
Pramen AKAT ČR |
