O přízeň investorů na pražské burze se v červenci bude v rámci primární veřejné nabídky ucházet společnost mmcité designéra a podnikatele Davida Karáska. Firma se sídlem v Uherském Hradišti se zabývá vývojem a výrobou městského mobiliáře a své produkty dodává nejen v tuzemsku, ale také je vyváží do desítek zemí. Investory může přilákat svým ziskovým hospodařením.
Na prodej bude až milion nově vydaných akcií, tedy až třetinový podíl ve firmě. Podnik hodlá peníze využít na rozšíření výrobních kapacit a investice do technologií. Jedním z hlavních záměrů je pořízení vlastní lakovny.
„Zase by nás to o něco posunulo dopředu, protože místo, kde výrobky vznikají, je důležité,“ řekl Karásek, který ve firmě vlastní 97procentní podíl. „Je to součást marketingu. Do naší výroby se jezdí dívat architekti a zákazníci z celého světa, aby viděli, jak produkty vznikají,“ dodal šéf firmy.
Prodej cenných papírů začne na trhu Start, který je na pražské burze určený pro menší a střední podniky, 12. července a potrvá do 26. července. S akciemi se začne obchodovat 1. srpna.
Upisovací pásmo je stanovené na 160 až 200 korun, přičemž minimální objednávka bude jeden lot ve výši 100 kusů. Výsledná cena, za kterou investoři akcie získají, bude záviset na zájmu. Díky IPO by firma mohla získat na rozvoj až 200 milionů korun minus náklady na přípravu emise okolo devíti milionů korun, a to za předpokladu, že se podaří prodat všechny nabízené akcie.
Předběžný zájem investorů vypadá nadějně. Až 300 tisíc akcií chce upsat fond kvalifikovaných investorů Czegg Ventures finančníka Františka Bostla, jehož investiční butik Starteepo IPO pro Karáskovu firmu připravoval. V portfoliu fondu jsou už například akcie zpracovatele kůží Karo Leather či e-commerce firmy Bezvavlasy. Část nabízených akcií mmcité chce koupit i sám Bostl, který se nedávno stal členem dozorčí rady mmcité.
Z dalších zájemců o akcie uvádí prospekt cenných papírů, který tento týden schválila Česká národní banka, také IPO fond Národní rozvojové banky. Fond by chtěl koupit až 30 procent nabízených cenných papírů. Podle informací z trhu je pravděpodobné, že úpisu se zúčastní také někteří další institucionální hráči. Nabídka akcií však samozřejmě bude otevřená také retailovým investorům, a to prostřednictvím brokerů, například Fio banky či Patrie.
Lákadlem pro burzovní investory může být ziskové hospodaření a pozitivní výhled na tento a další roky. V loňském roce se tržby podniku meziročně zvýšily o 40 procent na 1,16 miliardy korun. Provozní zisk EBITDA dosáhl 61,2 milionu korun a byl vyšší o 22 procent. Čistý zisk činil 32,2 milionu korun, narostl o 11 procent.
Pro letošní rok management předpokládá nárůst tržeb na zhruba 1,3 miliardy korun a zvýšení EBITDA na 85,2 milionu. Čistý zisk by se měl blížit 50 milionům, což by dělalo 16,4 koruny na akcii. Při dolní hranici upisovacího rozmezí by to znamenalo P/E (poměr ceny akcie k čistému zisku – pozn. red.) ve výši 9,75.
Ziskovost firmy by se již letos měla zvýšit díky poklesu cen energií a také materiálů, které při výrobě používá, tedy hlavně dřeva a oceli. Výrazně klesly také náklady na mezinárodní přepravu, což je důležitý aspekt při vývozu zejména na zámořské trhy. V nejbližších letech pak hodlá firma na zvýšení ziskové marže dále zapracovat, a to zefektivněním výrobního procesu.
„IPO firmy mmcité vnímáme z pohledu leading investora jako velice atraktivní. Skupina historicky dokázala fungovat při trojnásobných ziskových maržích, kam se hodlá navrátit, a to díky výtěžku z IPO,“ uvedla v analytické zprávě Bostlova společnost Starteepo s tím, že díky plánům na zvýšení ziskovosti mají akcie solidní růstový potenciál.
„Koncovými zákazníky mmcité jsou lokální samosprávy po celém světě. Oproti spotřebitelům a firmám objednávky municipalit podléhají spíše politickému než ekonomickému cyklu, což investorům může přinést diverzifikaci,“ okomentoval situaci analytik Fio banky Jan Tománek.
Úzké hrdlo podle něj pro společnost představují omezené výrobní kapacity. „Její budoucí úspěch bude záviset na schopnosti najít nové prostory, které by umožnily opětovně získat plnou kontrolu nad výrobou, a navrátit tak ziskovou marži na historickou úroveň,“ dodal.
Za zmínku stojí, že vedení firmy podle informací z prospektu zatím neplánuje vyplácení dividend vzhledem k plánovaným investicím do rozvoje.
Výjimku ve vztahu k dividendám představují takzvané prioritní akcie, s nimiž je spojené přednostní právo k podílu na zisku. Těch je osm a na rozdíl od kmenových akcií, které bude možné upisovat v IPO, se na ně nevztahují hlasovací práva na valné hromadě. Vedle Karáska je vlastní Gabriela Mikošková a také šéf dozorčí rady a globální obchodní ředitel Aleš Bakoš.
Geografické rozkročení zvyšuje odolnost
Pokud se podaří prodat celý milion akcií, klesne Karáskův podíl ve firmě na necelých 65 procent. Dvě procenta bude držet manažerka Gabriela Mikošková, která nyní vlastní tři procenta. Pro nabrání kapitálu vstupem na burzu se Karásek rozhodl, jelikož nechtěl jít cestou úvěrů, které jsou navíc v současné době vysokých úrokových sazeb drahé, či shánění strategického investora. „Strategický partner se shání dost těžko. Musel bych najít někoho opravdu dobrého a nikoho takového neznám,“ poznamenal.
Mezi produkty firmy patří prvky městského mobiliáře, autobusové zastávky, přístřešky i parkové lavičky, kašny, pítka či stojany na kola. Přibližně 80 procent výroby společnost vyváží do více než třiceti zemí. Mezi důležité trhy patří vedle evropských zemí Brazílie či Spojené státy. Na výrobky z dílny mmcité lze narazit po celém světě, například na letišti Charlese de Gaulla v Paříži nebo na horní stanici lanovky vedoucí na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc.
V minulosti firma mmcité, jejíž počátky sahají do první poloviny devadesátých let, mimochodem dodala lavičky a stojany na kola pro olympijské hry v Riu de Janeiro. Právě geografické rozkročení považuje Karásek za jednu ze silných stránek firmy. „Nejsme závislí na jednom konkrétním trhu a ani na jednom regionu. Téměř každý rok se na některém z trhů něco nesejde, ale tím, že jich máme tolik, to dokážeme vyvážit,“ řekl.
Právě na zahraničních trzích vidí Karásek velký prostor pro další růst firmy, i když i v dalších letech bude nadále důležitý ten domácí. „Český trh, na němž dominujeme, považujeme do značné míry za naplněný, ačkoli nás loni překvapil. Ve velmi dobré pozici jsme například také na Slovensku, v Maďarsku či v Polsku,“ uvedl. „Jsou další trhy, kde máme obrovský potenciál. Daří se nám na nich, rosteme tam, ale stále je náš tržní podíl velmi malý. V Americe můžeme růst o desítky procent ještě dlouho,“ dodal.
V loňském roce se firmě mmcité podařilo vstoupit do Izraele a uvažuje také o vstupu na japonský trh. „Ale primárně chceme vylepšit pozici na stávajících trzích, protože na nich stále vidíme potenciál,“ poznamenal Karásek.
Podle designéra se může firma dále rozvíjet i díky tomu, že veřejný prostor prochází boomem. Hodně k tomu podle něj pomohl covid. „Došlo k renesanci venkovního prostoru, lidé pochopili jeho cennost. A to bude určitě pokračovat,“ podotkl Karásek. Podle něj i stavební a developerské firmy počítají při svých projektech s veřejným prostorem. „Dříve tomu tak nebývalo,“ dodal.
Jeho optimismus posiluje i aktivita architektonických studií. „Sledujeme vývoj na architektonické scéně, protože to, co teď architekti projektují, je naše práce za dva tři roky,“ řekl. „A víme, že nejen v Americe, Velké Británii, ale i v jiných zemích architektonická studia stále nabírají nové lidi. A mají hodně práce. Takže je tam předpoklad, že by investice do prostorů, kam dodáváme věci, měly dál pokračovat či spíše růst,“ dodal.
